Významné osobnosti Hrabové

Úcta k předkům a k významným osobnostem je projevem kulturnosti národa. Píše se o nich v knihách, jsou vzorem pro ostatní, s jejich  životními příběhy jsou seznamovány již děti ve školách. Těm nejvýznamnějším  se dokonce staví pomníky a instalují pamětní desky. 

Tyto  osobnosti  v místním měřítku má i Hrabová.  Někteří se v Hrabové narodili, jiní  zde dlouhodobě působili. Všeobecnou úctu spoluobčanů získali  svým celoživotním dílem nebo jinými  zásluhami .  Ať již v Hrabové nebo jinde, někteří dokonce i v zahraničí.

Pro osvěžení paměti si dovolím připomenout následující jména:  starosta Ludvík Staněk (1852), starosta Antonín Adámek (1880), MUDr. Josef Adámek (1887),  nadučitel František Bartoník (1860), farář Josef Řezáč (1873), básník Vilém Závada (1905), legionář Petr Alexej Olšanský (1889), 24 bojovníků proti nacismu  z let 1942-45,  hrdinové z osvobozovacích bojů z roku 1945 Vladislav Čermák  (1923) a Jaroslav Vavrouška (1924) a také nedávno zesnulý dirigent evropského významu, hrabovský rodák Jaroslav  Opěla (1935).

Z dob totality stojí za zaznamenání tragický  osud občanů  Hrabové Jana Buchaly, Aloise Vašíčka, Františka Brázdila, Otakara Lyčky, Bohumila Olšanského a dalších.

Přirozeným místem,  kde mají být zaznamenána jména těchto osobností,  je místní kronika. Její význam  pro kulturu národa pochopili naši předci již v roce 1920. Tehdy byl přijat zákon „o pamětních knihách obecných“, který platí v upravené formě dodnes.

Jde o zákon č. 132/2006 Sb., kde je napsáno (zkráceně):

§1: Do kroniky  se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím.

§3: Zápis do kroniky se provádí nejméně jednou za kalendářní rok. O obsahu zápisu rozhoduje obec.

§4: Do kroniky může nahlédnout  na obecním úřadě každý občan  a může navrhnout změnu, doplnění nebo opravu zápisu.

Vzorovým kronikářem byl v  daleké minulosti  zdejší pan učitel Zdeněk Oliva (1893).  Ve svých zápisech nezapomněl ani na významné osobnosti Hrabové.

Co mě přimělo k napsání tohoto článku v srpnu roku 2019?  

Jsou to tři důvody. Ten první  je obava, zdali kronika je využívána  i pro zapsání  nebo doplnění životních příběhů a zásluh výjimečných a již nežijících  osobností  Hrabové z posledních let. 

Ten druhý je kritika toho, že se nedodržuje  §3 zákona o kronikách. Konkrétně nejsou  pověřeným orgánem obce  schvalovány jednotlivé roční zápisy. Nejsou  o tom  informace ani z jednání rad ani z jednání zastupitelstva.

Ten třetí je skutečnost, že se v příštích dnech uskuteční  otevření Prodloužené Mostní. Je to významný zásah do organismu Hrabové, a to nejenom v oblasti dopravy. Takže by současný kronikář měl „pro informaci a poučení budoucím generacím“  soustředit do kronikářského zápisu za rok 2019  o této události všechny  dostupné informace o historii vzniku této komunikace a o rozporuplných názorech na její účelnost.   Doufám, že  pan kronikář tak učiní. Budoucí generace mohou zajímat i jména příznivců a odpůrců této stavby. A možná i jména těch,  kteří se zúčastní slavnostního otevření  Prodložené Mostní dne 22. 8. 2019.

15. 8. 2019     V.S.