Byl zaregistrován na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny dne 31.10.1994 a občané Hrabové o tom byli informování v prosinci 1994 v Hrabovských listech.
Jde o rozsáhlé území po bývalých rybnících o délce přes 2 km a šířce 0,5 – 1 km. Ekologicky i historicky je cenná dobře zachovaná krajinná struktura bývalých rybničních hrází lemovaných porosty stromů a keřů. Jsou zde i drobné vodoteče a menší či větší mokřady.
Téměř celá plocha významného krajinného prvku je v rukou soukromých vlastníků. Asi polovina je využívána jako orná půda, polovina jako louky a pastviny. Jakékoliv stavby, pozemkové úpravy, změny kultur, rekultivace, odvodňování apod. musí být projednány s příslušným orgánem ochrany životního prostředí.
Brutálním zásahem do tohoto významného krajinného prvku byla stavba kanalizace Nová Bělá – Hrabová v roce 2014. Míním tím cca 30 kanalizačních vstupů, vystupující zbytečně vysoko nad úroveň terénu. Tyto betonové roury s poklopy narušují historickou a estetickou kvalitu tohoto území. Zde byly orgány ochrany přírody velice benevolentní.
Zákon č 114/1992 Sb. je nutno respektovat. Ale od jeho schválení již uběhlo 30 let a leccos se za tu dobu změnilo. Konkrétně způsob dopravy. Zvlášť v posledních letech zaznamenáváme rozvoj cyklistiky. Roste obliba jízdních kol, koloběžek, kolečkových bruslí a podobných dopravních prostředků, které vyžadují rovný terén, nejlépe s asfaltovým povrchem. A to je pro úředníky z oboru životního prostředí nepřijatelné! Ti vyžadují, aby dopravní komunikace, vedoucí přes tyto oblasti, byly pokryty štěrkem.
Konkrétně mi jde o úsek místní komunikace „K Pilíkům“ od křižovatky s ulicí Bělskou až po propustek přes Ščučí. Trasa o délce cca 400 m je součástí VKP a údajně „nesmí“ mít asfaltový povrch.
Zcela to odporuje mému selskému rozumu. Šířka původní hráze je zde cca 5 m. Pro současné potřeby cyklistů by stačilo cca 1,5 m s kvalitním asfaltovým povrchem, zbytek může být štěrkový. Čím by to poškodilo zdejší krajinu a životní prostředí?
7. 6. 2022 V.S.