Vzpomínky na dětství - pokračování č. 3

Budova reálného gymnázia v Přívoze pochází  ještě z dob Rakousko – Uherska. Solidně stavěná škola měla dokonce i tělocvičnu. Kabinety biologie, chemie a fyziky byly vybaveny všemi potřebnými pomůckami. Profesoři, většinou  staršího věku, byli opravdoví pedagogové, kteří uměli učit. Jejich profese byla pro ně většinou  celoživotním koníčkem.

Zvláštní postavičkou školy byl školník pan Klepš. Velice ambiciózní člověk, který  řídil školu jako generál vojáky. Ve školním rozhlase ve často ozývalo: „Pozor, pozor, školní hlášení. Já a pan ředitel jsme se rozhodli, že …“ . Myslím, že nejen studenti, alei  ředitel školy měl s tímto školníkem  velké problémy.  

Studium bylo velmi náročné. Tehdejší pedagogové měli u studentů respekt a snažili se všemožně nás něco naučit.  Profesoři svým dětským studentům vykali!  Ve třídě nás bylo asi čyřicet, chlapci i dívky pohromadě, pocházeli z Ostravy a okolních vesnic. Z Hrabové Miloš Lipina, syn obchodníka, a Jiří Boruta ze Šídlovce.  Miloš Lipina byl nejlepším žákem třídy v matematice. Velmi oblíbená byla drobná blondýnka Soňa Doležílková, pozdější manželka režiséra Ladislava Smoljaka. Bavičem třídy byl Jirka Michný. Později byl hercem v plzeňském divadle, ale bohužel  velmi záhy zemřel. Jeho manželkou byla herečka  Jana Hlaváčová

Ve třídě byli i tři spolužáci židovského původu, kteří ještě nedávno pobývali  se svými rodiči v Terezíně. Michal Salomonovič, pak můj kamarád z Vítkovic Petr Freund  a Mája Tibergerová. Michal později vystudoval VŠB a pracoval v NHKG. Mnoho let pak působil  (možná že ještě působí) jako představitel židovské obce v Ostravě.  Mája Tibergerová, později Chlopčíková, učila mnoho let ve škole v Hrabové.

Bohužel, ministrem školství byl  tehdy  Zdeněk Nejedlý, který zrušil osmiletá gymnázia a nadělal ve  velmi  kvalitním školství  svými reformami obrovské zmatky. Mnoho učitelů a profesorů muselo opustit školy, což  úroveň našeho školství na dlouhá léta poškodilo. Nízké platy a další okolnosti vedly postupně  k neúměrné feminizaci, která trvá dodnes.

Do přívozského gymnázia jsem se opět po dvou letech vrátil a úspěšně odmaturoval.

Tomuto   gymnáziu vděčím za solidní základy vzdělání v jazyku českém, ruském,  dějepisu, zeměpisu a i v dalších předmětech. Ruský jazyk tam vyučovala profesorka Alexandra Jiráková, narozená cca v r. 1900 v Kyjevě. Podle jejího vyprávění byla primabalerinou  kyjevského divadla. Čech, příjmením Jirák,tam působil ve  dvacátých letech jako  pedagog – specialista na tělocvik. Alexandru si přivezl do Ostravy kde se vzali, ale bohužel pan Jirák pak záhy zemřel. Paní profesorka Jiráková naučila mnoho žáků přívozského gymnázia ruskému  jazyku a vzbudila v nich zájem o  klasickou ruskou literaturu.

Další  pokračování mých vzpomínek na dětství  se bude odbývat již v Hrabové.

23. 3. 2016. V.S.