Vzpomínky na válečné Vánoce

 Ve svém pokročilém věku si dobře pamatuji na různé zážitky z dětství. Mezi nimi je i průběh Vánoc v letech 1939 – 45.

 Vánoční stromek byl vždy, bydleli jsme blízko lesa  kde byl hajným pan Duhan, tatínkův kamarád. Náš byt byl tvořen kuchyní a ložnicí. Stromek strojil otec v ložnici, do které se nesmělo chodit.  Prý proto, abychom nevyplašili Ježíška, který nosí dárky. Starší bratr na Ježíška nevěřil, já ano. Představoval jsem si ho jako tajemnou postavu, která na Vánoce roznáší dárky, ale jenom hodným dětem. Abych viděl „zlaté prasátko“ nesměl jsme až do večera jíst.

Štědrovečerní večeře byla tvořena polévkou ze sušeného ovoce, které se říkalo „bryja, následovalo postní jídlo, připravené z luštěnin nebo z krupice. Pak se jedlo vánoční cukroví.

Když skončila večeře, mohli jsme s bratrem do ložnice. Vánoční stromek byl ozdoben nám dobře známými skleněnými baňkami a čokoládovými figurkami, obalenými staniolem, mnohokrát jsme si je prohlíželi v krabici na půdě. Nahoře byl vánoční stromek ukončen barevnou skleněnou špicí s betlémskou hvězdou, na koncích větví byly připevněny voskové svíčky. Pod stromkem ležely v papíře zabalené dárky, které nám rozdávala maminka. Standartní dárky (boty, svetry, rukavice) nás příliš nezajímaly. Zajímaly nás knížky a zejména hračky. Dodnes si pamatuji na knížky O králích a vilách, 50 pohádek bratří Grymů, Lovec šelem a Patnáctiletý kapitán. Hračky odpovídaly tehdejší době: plechový revolver na kapsle, puška- špuntovka, dřevěné letadlo, plechové auto na klíček.Později přibyly různé hry s dřevěnými figurkami, jako Člověče nezlob se.

Dodnes mám v paměti, jak mi večer maminka četla hrůzostrašné pohádky, a jak jsem se pak v noci bál.

Středa 25. prosince 2024     V.S.