Z novobělské kroniky

Z novobělské kroniky

V únorovém čísle Novobělského zpravodaje je článek, který stojí za přečtení.  Autor není uveden, ale předpokládám,  že je jím místní kronikář.  Jsou v něm výpisy  z místní kroniky z let  1919 – 1933. Zaujaly mne tyto pasáže:

V prvních letech poválečných byla veliká nouze bytová.  V jedné domácnosti tísnily se někde 2 až 3 rodiny. Proto usneslo se obecní zastupitelstvo roku 1919 prodati obecné dílky u okresní silnice ke Krmelínu na stavbu nových domů. Žadatelé platili za 1 metr čtvereční  50 halířů a dostali také levně koupit dříví z obecního lesa. V roce 1921 prodána k témuž účelu obecní louka u Mitrovic. Stavební místa u okresní silnice metr čtvereční za 2 Kč a u lesa 1 Kč.

Učitelstvo vykonalo 24.6. 1923 sbírku ve prospěch postavení pomníku J.A. Komenského v Amsterodamu, jež vynesla 624,50 Kč.

Místo starých dřevěných nadstaveb obecních studní byly zřízeny nové, zděné. Bere zde vodu 41 rodin, tj. 211 osob.

Od 1. ledna 1923 zřízena byla v učitelském domku č. 113 obecní kancelář a stanoveny úřední hodiny. Doposud bývala obecní kancelář v bytě starostově.

Výsledky obecních voleb v roce 1923 – počet mandátů:  republikáni 3, soc. demokraté 7, čsl. socialisté 2, lidová strana 5, živnostenská strana 1. Starostou byl opět zvolen František Choleva.

V rámci péče o nezaměstnané prováděla obec úpravu břehů Mitrovického potoka a opravu obecní cesty k obecnímu lesu.  Nezaměstnaní dostali obecní příplatek 5 Kč pro osobu a den. Náklad na tyto práce činil 2200 KČ.

V roce 1933 vystavěny byly domky číslo 182 až 191. Stavební ruch byl brzděn nedostatkem úvěru. Peněžní ústavy jsou při povolování půjček velmi opatrné. Nejvíce se stavělo kolem silnice k Mor. Ostravě.

Na schůzi obecního zastupitelstva 14.1.1923 přimlouval se starosta za to, aby při úmrtích a pohřbech zvonilo se v obecní  kapli i jinověrcům. Proti tomu se ostře ohradil zástupce strany lidové s tím, že kaple je majetkem církve římskokatolické.

Sklizeň 1933 byla u pšenice velmi dobrá, u žita nadprůměrná (25 – 30 q na ha). U bramborů slabší. Řepy a pícniny byly slabé pro suché počasí. Sucho  posledních let začíná být problémem zemědělství. Příliš rychlé odvádění povrchové  vody má za následek  nedostatek vláhy v zemi. S tím souvisí klesání hladiny vody ve studních, které v mnohých případech musely býti opět prohlubovány.

Ceny zemědělských produktů stále klesaly. V říjnu 1933 placeno za 1q pšenice 120 Kč, žita 75 Kč, ječmene 80 Kč, ovsa 60 Kč, bramborů 30 Kč, zelí 20 Kč. Cena dobytka pro nedostatek krmiva velmi poklesla.  Platilo se za 1 kg živé váhy:  hovězí dobytek 2,50-3,50 Kč, vepři 5 Kč, telata 4 Kč. Mléka je nadbytek, cena za 1 l na jaře 1,20 Kč. na podzim 1,10 Kč.

15. 2. 2023       V.S.