Navigace: Vladimír Slavík > Zákon o ochraně osobních údajů

Zákon o ochraně osobních údajů

 

Zákon č. 101 o ochraně osobních údajů, platný od roku 2000, zasáhl značně  do způsobu zveřejňování různých písemných materiálů a dokladů i v oblasti veřejné správy.  A to nejenom při psaní zápisů z jednání zastupitelstva, rady, komisí a výborů, ale i u  místních webových stránek, kronik a obecních časopisů.

Ve všech těchto případech se musí respektovat velmi přísné požadavky při zveřejňování jmen a dalších osobních údajů občanů. Výjimkou jsou pouze osobní údaje veřejně činných osob, funkcionářů či zaměstnanců veřejné správy, a to pouze v rozsahu, které souvisí s těmito funkcemi. Ve všech dalších případech musí být v případě zveřejňování osobních dat písemný souhlas příslušné osoby.

 Od května 2018 bude tento zákon ještě zpřísněn. Všechny orgány územní samosprávy budou mít povinnost jmenovat odborně vyškoleného pověřence pro ochranu osobních údajů, který bude kontrolovat před zveřejněním veškeré písemnosti, zdali jejich obsah je v souladu s tímto zákonem.

V praxi se postupuje při ochraně osobních dat občanů tak, že pokud to je možné, tak se tyto  ve zveřejňovaných písemnostech neuvádí. Pokud to možné není, jména občanů a další  osobní údaje se anonymizují začerněním. Děje se tak  běžně v zápisech z různých jednání a v žádostech o informace a odpovědích podle zákona č. 106/1999 Sb., pokud jsou tyto následně zveřejněny na webových stránkách obce nebo na úřední desce.

Složitou práci zde má kronikář. U všech soupisů místních občanů musí být doložen jejich souhlas, a to dokonce i v případě významných životních událostí, soupisu narozených, zemřelých i sňatků. Nesmí se provádět soupisy majitelů nemovitostí s popisnými čísly. (I když jsou tyto údaje veřejně přístupné v katastru nemovitostí). Tím pochopitelně je velmi omezen rozsah informací, zanechávaných v obecních kronikách budoucím generacím.

Také redaktor místního časopisu musí obsah jednotlivých článků upravit tak, aby byly respektovány požadavky zákona o ochraně osobních údajů.

Uvedená omezení v informacích, určených veřejnosti vyžaduje legislativa, platná v Evropské unii. Ta ve srovnání s  tuzemskými zvyklostmi velmi přísně „střeží“ soukromí občanů. A možná často až příliš přísně. Ale jiné země - jiné mravy a „kdo chce s  vlky býti, musí s nimi výti“.

Na této reglementaci mi hlavně vadí, že narušuje naše doposud platné zvyklosti v mezilidských vztazích. Tedy zveřejňování osobních údajů a dalších informací o  těch, kteří si zasluhují pochvalu a i o těch, kteří svými činy a svým chováním si zaslouží kritiku.

Tedy konkrétně: Zasloužilý občan obdrží „Cenu městského obvodu“. Pochopitelně o tom bude článek v Hrabovských listech. Šéfredaktor Petr Žižka však bude povinen si vymoci k tomuto zveřejnění písemný souhlas vyznamenaného občana. Není to absurdní?

Nebo: Dejme tomu, že máme v Hrabové chronického zloděje, opilce a výtržníka,  neplatiče alimentů, neplatiče nájmu z obecního bytu atd. Bude se to projednávat i na zastupitelstvu. V zápise ze zastupitelstva bude popis těchto prohřešků, ale jméno „hříšníka“ bude začerněno. Není to absurdní? Ale zákon č. 101/2000 Sb. platí a musí se respektovat

14.3. 2018    V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma