Navigace: Vladimír Slavík > Zamyšlení nad zákonem o zadávání veřejných zakázek

Zamyšlení nad zákonem o zadávání veřejných zakázek

 

Jde o zákon č. 134/2016 Sb., který platí od 29.4.2016. Je to zákon, který  určuje pravidla při pořizování větších investicí  z veřejných peněžních prostředků. Uplatňuje se zde metoda hospodářské  soutěže. Zakázku obdrží firma, která nabídne nejlepší podmínky. Obdobný zákon platí ve všech státech EU.

  Přečetl jsem si  ta ustanovení, podle kterých byl vybrán zhotovitel pro stavbu naší nové MŠ. Je  to v Hrabové v posledních letech první tak významná veřejně prospěšná stavba  a stále vyvolává mezi občany veliký rozruch. A to nejen svým umístěním, ale také cenou.

Jde o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, zadanou v uzším řízení. Jako určující kritérium byla stanovena celková cena (váha 70%) a termín realizace (váha 30%).

Cenou se rozumí nabídková cena bez DPH. Termínem realizace se rozumí délka plnění v kalendářních dnech ode dne předání staveniště. Maximální lhůta byla stanovena na 660 kal. dnů.

Přihlásili se tři účastníci. Zvítězila  firma MORYS s.r.o. s nabídkovou cenou  59 900 734 Kč a s dobou výstavby 574 dnů. Nabídka tohoto uchazeče splnila i všechny další požadavky, stanovené zadavatelem v zadávacím  řízení.

Po ukončení zadávacího řízení  a po podpisu „Smlouvy o dílo“  vznikly  ze strany některých zastupitelů  i občanů  námitky, že vysoutěžená cena je příliš vysoká.

Položil jsem si otázku, jakým způsobem se tvoří  nabídková cena. Něco o tvorbě cen a rozpočtování nákladů na stavby vím ze svého bývalého profesního života.

Zákadem  pro sestavení nabídkové ceny  je detailní výkaz výměr,  podle kterého rozpočtář  zhotovitele vypočte základní cenu. Problémem je pohyb cen stavebních materiálů.  Dalším problémem je výše zpracovacích a režijních  nákladů. Ty mohou být u různých firem různé. Třetím problémem je marže. Pokud se přežene, klesá naděje na zisk zakázky. Aby se předešlo snahám zhotovitelů o neodůvodněné navýšení ceny, je metodika tvorby nabídkové ceny regulována  různými právními předpisy.

Při diskusích o „předražení“ této zakázky uplatňovali diskutující  termíny „cena realizační dokumentace“,  „zakázková cena“  nebo „rozpočtová cena“.  Tyto pojmy však  zákon o zadávání veřejných zakázek nezná. Rozhodující je „nabídková cena“, se kterou vstupuje zhotovitel do soutěže.

Napadlo mě, jaké jsou možnosti zrušení zadávacího řízení v případě, že nabídnuta cena vítěze soutěže se bude jevit zadavateli jako neúměrně vysoká.Tato možnost existuje a   je popsána v § 127  uvedeného zákona.

 Stane se tak tehdy, když  „Vybraný dodavatel v zadávacím řízení obsahujícím soutěž o návrh předložil nabídku pro zadavatele ekonomicky nepřijatelnou“. Podle § 53  zákona o veřejných zakázkách je tento paragraf použitelný i pro zakázky v podlimitním režimu.

Že nabídková cena cca 60 mil. Kč  byla považována za příliš vysokou je zřejmé především  z textu zápisu ze zastupitelstva ze  dne 20.5.2020:   

„Členové komise pro otvírání obálek (Trávníček, Kopitzová, Orkáč) byli zaskočeni výškou ceny vítězné nabídky“.

Mimo to jsou v § 127  popsány i další možné důvody zrušení zadávacího řízení, viz bod d):  „V průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“ nebo bod e) „Zadavatel neobdržel dotaci, z níž měla být veřejná zakázka zcela nebo částečně uhrazena“.

Takže je na místě otázka, proč byla se zhotovitelem uzavřena smlouva a proč se nevyužilo zákonných možností tuto smlouvu neuzavírat.

Většina zastupitelů usoudila, že pro to nebyl vážný důvod a smlouva byla pravoplatně uzavřena.

Další velmi diskutovaná záležitost je neúspěšná žádost o dotace, a to jednak z prostředků SMO, jednak z celostátních dotačních programů. Situace je zde velmi nepřehledná a ještě nenastal čas na konečné závěry.

5.7.2020      V.S.

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma