Zásoby uhlí v podzemí Ostravy

Jako každý Ostravák mám o těžbě zdejšího kamenného uhlí tyto informace:

Těžit se začalo  v 19. století.  Šachty vznikaly dokonce  i ve městě,  ještě po  2. sv. válce zde  byly jámy  Jindřich, Šalomouna, Hlubina, Jeremenko.  

 Uhlí bylo základem pro  vznik zdejších železáren.   Z původního městečka  na řece Ostravici se zemědělským zázemím se stalo  velké  průmyslové město a v jeho sousedství  vznikla  další sídliště, konkrétně  Havířov, Karviná, Poruba.  Stěhovali se zde lidé z širokého okolí a Ostrava je  třetím  největším městem v ČR.

 Díky uhlí vznikl na Ostravsku těžký průmysl se všemi kladnými i negativními důsledky. Podobné oblasti  existovaly i v jiných státech Evropy, především ve Velké Británii a v Německu. Zásoby uhlí se tam  postupně vyčerpaly,  uhlí se začalo  dovážet z Austrálie, Indonésie a USA.  

 Pokles světových cen uhlí  měl a stále má vliv i na postupný  útlum těžby  v OKD.  Zrušení zbývajících  šachet  na Karvinsku se očekává v letech 2025 – 2030.

Omezování  těžby  a spotřeby uhlí je žádoucí i z hlediska  žívotního prostředí.  Spalováním fosilních paliv roste objem skleníkových plynů, což má vliv i na růst průměrné teploty  ovzduší  se všemi dalšími negativními vlivy.

Je rozhodnutí  vlády o ukončení těžby v OKD chybou?

Na FB skupiny Ostrava-Hrabová jsem si přečetl následující názor  jednoho se zdejších zastupitelů:

„Doly se měly zakonzervovat obdobně jako v Anglii pro budoucí zachování možnosti dostat se ke kvalitnímu uhlí např. pro chemický průmysl. U nás se důlní díla nepochopitelně zasypala a zatopila. Nyní je stoupající spodní vodou vytlačován zemní plyn a hrozí výbuchy na povrchu a musí se následně monitorovat jeho hladina.“

Po přečtení  tohoto názoru jsem se zamyslel nad  jeho opodstatněností.  Pokud je mi známo, existují  v našem kraji špičkoví odborníci na těžbu uhlí. Vždyť  zdejší  Vysoká škola báňská  má mnohaletou tradici a její absolventi se podílí i na technických řešeních útlumu těžby!  Kromě toho existuje i  státní Obvodní báňský úřad, který tento proces kontroluje.

Podle mínění uvedeného zastupitele by se měla zachovat  u rušených šachet  funkčnost větrání a čerpání  důlních vod.  Je to vůbec  technicky možné? A kdo to bude platit? A také proč?  A jak dlouho? Deset, dvacet, sto let? Vždyť  existuje mnoho  dalších  surovin, obsahujících  uhlík, a lze je získávat jednoduše a  levně. Pokud to bude vůbec nutné.  K čemu by současný chemický průmysl potřeboval uhlí?  Jakoby uvedený zastupitel vůbec nechápal problematiku  „uhlíkové stopy“.

Ostatně, pokud hypoteticky bude v daleké budoucnosti  žádoucí toto uhlí zužitkovat, budoucí roboti  vyhloubí nové jámy, a to na vhodnějších místech, než jsou ta nynější. A do šachet určitě nebude fárat „homo sapiens“.

21. 9. 2021      V.S.