Závažný problém Hrabové

Tímto problémem je  nynější  územní plán. Podle mého názoru napomáhá tomu, aby se Hrabová stala „panelákem naležato“  a ne místem  pro spokojený život  zdejšího obyvatelstva.

Je pro mne záhadou, že si  tuto skutečnost neuvědomují  (až na výjimky) naši zastupitelé.  Jak ti dřívější tak ti současní.  Často se věnují  různým „prkotinám“ a důležité problémy neřeší.

Proč je  územní  plán tak významný? Pokusím se to vysvětlit.

Hrabová byla původně zemědělskou vesnicí a  tomu odpovídalo  i  rozmístění   staveb  a síť dopravních cest. Odjakživa existovala hlavní ulice (nynější Paskovská)  a několik ulic bočních, které vedly k  zemědělským usedlostem  a polnostem. Původní zástavbě odpovídala i šířka bočních ulic. To pokládám za nedořešený problém při  současném překotném růstu počtu RD. 

Sídliště Šídlovec  a  dvě průmyslové zóny  zmenšily plochu  katastru asi o 20 %.  Stále zde zůstává  cca  720 ha  katastrálního území  s bývalými zemědělskými usedlostmi, s rodinnými domy, zahradami,  a rozsáhlé plochy dřívějších polí a luk, které se staly magnetem  pro různé podnikavce.  Vždyť rozdíl mezi cenou louky a  cenou stavebního pozemku  je tak veliký!

Jaká je úloha územního plánu?  Územní plán  chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a další hodnoty území.  Reguluje zástavbu  a využití ploch tak, aby bylo dosaženo souladu mezi  veřejnými a soukromými zájmy. Prioritou je vytváření optimálního životního prostředí.

Proces  vytváření a schvalování územního plánu je velmi složitý a často i konfliktní. V našem městě  proběhl v letech 2013 – 2014 a konečné znění bylo schváleno městským zastupitelstvem v květnu 2014.  

Pokud jde o Hrabovou, tak jsou tímto plánem předurčeny  pro budoucí výstavbu rodinných domů  rozsáhlé plochy dřívějších polí a luk, a to bez ohledu na možné negativní důsledky na  životní standart  zdejšího obyvatelstva.

Důležitou osobou při tvorbě územního plánu byl a je Ing. arch. Cyril Vltavský. Na mé dotazy ve věci územního plánu mi sdělil, že se pouze snažil vyhovět snahám  samosprávy  Hrabové o rozvoj nové rodinné výstavby

 Velmi zajímavé tvrzení.  Takže budoucí  Hrabová jako „panelák naležato“ odpovídá požadavkům  představitelů samosprávy!   Připomenu jména tehdejších radních Hrabové : Naď, Dvořák, Dudic, Lyčka, Pospěch.

Dejme tomu že územní plán  z roku 2014 lze těžko změnit. Ale i v následujících letech byly schvalovány  územní studie, které údajně jsou také závazné a nelze je měnit. Konkrétně ÚS „Na Šajaru“ z roku 2015, ÚS „Na Luhu“ z roku 2016, ÚS „U Řeky“ z roku 2017 a ÚS areálu „Poplužní“ z roku 2019, kde se připravuje výstavba 35-ti RD.

Tady něco nehraje. Vzniká otázka, zda  a jakým  způsobem se na těchto územních studiích podílela naše samospráva v letech 2015 -2019.

Problematika územního plánu nebyla a není lhostejná některým občanům a některým nynějším zastupitelům Hrabové. Byla proto sjednána  schůzka s Ing. arch. Vltavským, která se uskutečnila 2.3.2020. Za Hrabovou se zúčastnil Ing. Skalský, Ing. Richter a Ing. Orkáč. Jednalo se i o možnostech změny stávajícího  územního plánu.  Konkrétním výsledkem jednání byl příslib Ing. Vltavského, že problematiku  eventuálních změn územního plánu vysvětlí v dopise, který zašle k rukám starosty Hrabové.

Tak se i stalo, dopis přišel v tyto dny a má velmi zajímavý obsah. Doporučuji jeho prostudování všem, kteří se zajímají o tuto problematiku. Nenašel jsem tam odpověď  na to, jak je to se závazností územních studií, zpracovaných po roce 2014, příkladně  s  ÚS  „Poplužní“.

Vyjasnit by tuto problematiku mohla vedoucí odboru stavebně správního Ing. Faicová. Je to erudovaná znalkyně stavebního zákona  a jej vysvětlení bych si velice rád prostudoval. Míním tím oficiální legislativní postup  při schvalování územních studií a při podávání  návrhů na změny platného územního plánu v konkrétních podmínkách Hrabové.  Především mě zajímají  práva a povinnosti samosprávných orgánů při těchto činnostech.

20.4. 2020     V.S.