Žijeme ve výjimečné době

Za  svůj  dlouhý  život  jsem  zažil  několik  mimořádných období.   Byl to Protektorát a rok 1945,  politcký převrat v roce 1948, snaha o "socialismus s lidskou tváří" s rokem 1968,  a návrat k demokracii  v roce 1998.

Nikdy by mě nenapadlo, že na konci mého života zažiji  přírodní katastrofu ve formě velmi nakažlivé nemoci s dalekosáhlými následky. Tyto lze očekávat především v oblasti ekonomiky  a tím i v oblasti sociální a v mnoha dalších oblastech.

O těchto problémech se začíná již nyní veřejně diskutovat. Stačí pozorně sledovat televizi,  rozhlas, tisk a internet.

Největším problémem bude asi nezaměstnanost.   Stát  se bude snažit po určitou dobu tomu čelit finančními dotacemi  pro postižené, ale ekonomické zákonitosti se nakonec  prosadí, a to včetně inflace a růstu cen základních životních potřeb. Očekává se i stagnace mezd a platů. Šetřit se bude i na  mnoha dalších výdajích. Tato prognóza není z mé hlavy,  pouze cituji  ekonomické odborníky.

Důsledky se určitě projeví i v příjmech a výdajích občanů Hrabové.  Něco bude možno ušetřit omezením výdajů na dovolené a na provoz auta. To jsou dnes poměrně významné výdajové  položky.  Následovat budou  náklady na bydlení. Možná bude větší  snaha  získat byt s nižším nájemným, více se se budou zkoumat účty za energie a vodu.  Leccos lze ušetřit i konzumací výpěstků z vlastní  zahrádky. Možná se začne obdělávat i místní zemědělská půda atd.

Lze očekávat i změny v samosprávném řízení obcí.  Pravděpodobně se více než doposud prosadí politické strany s levicovým  zaměřením, které budou prosazovat pro občany  různé sociální výhody. V našem případě především ve výši nájemného v obecních bytech a v minimalizací  různých poplatků,  které jsou v pravomocí  obce. Třeba daň z nemovitostí. 

Příspěvky do rozpočtu obcí z celostátních zdrojů se pravděpodobně výrazně sníží, což se projeví především v investiční oblasti. Naštěstí minulé samosprávy Hrabové  byly v této oblasti velmi aktivní a  nic důležitého  nám nechybí.

Zdá se, že stavbu nové školky se podaří zajistit z vlastních zdrojů a prostory pro kulturu a sport musí počkat na lepší časy.

Vážení občané, přežili jsme  leccos, přežijeme i  nastávající období. Možná, že to bud v mnoha směrech i prospěšné.  Viz  slova  moudrého lidového přísloví : „Co mě nezabije, to mě posílí“.

6.4.2020     V.S.