František Drtikol (1883 – 1961) byl světově známý český fotograf. Proslavil se zejména svými portréty a akty. Věnoval se i studiu východních náboženství, zejména budhismu. Byl rovněž velmi nadaným malířem.
Jeho život románově zpracoval Jan Němec v díle Dějiny světla. Tato kniha pro své nesporné kvality získala cenu Česká kniha roku 2014.
František Drtikol se narodil v Příbrami v rodině drobného obchodníka, po studiu na místním gymnáziu se vyučil fotografem. Teoretické znalosti o fotografii a fotografování si doplnil na odborné fotografické škole v Mnichově. Praktické zkušenosti získal pak v ateliérech v Německu a ve Švýcarsku. Jeho tvorbu celoživotně ovlivnila tehdy vrcholící secese.
Svůj první fotografický ateliér otevřel v roce 1907 Příbrami, ale tam neuspěl, přestěhoval se proto v roce 2012 do Prahy. V ateliéru na Vodičkově ulici se specializoval na portrétní fotografii, a brzy se stav velmi vyhledávaným a všeobecně uznávaným pražským fotografem. V době 1. sv. války byl odveden a s hodností šikovatele pověřen výcvikem vojáků v zápolí. Ve volných chvílích se věnoval kresbě a literární tvorbě.
V době 1. republiky portrétoval známé osobnosti, mj. T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Leoše Janáčka, Emu Destinovou, Aloise Jiráska, Eduarda Vojana, a také Maxima Gorkého.
Fotografie Františka Drtikoly se začaly objevovat na uměleckých výstavách nejenom v Československu. Existenční potíže v době hospodářské krize v třicátých letech minulého století překonal pořádáním kurzů pro fotografy - amatéry. V roce 1935 svou činnost uměleckého fotografa ukončil a věnoval se svým koníčkům, malbě a studiu východních nauk.
Byl dvakrát ženatý, ke konci života se pohyboval pouze pomocí invalidního vozíku. Pohřben je v rodné Příbrami.
Dílo: V roce 1938 vyšla jeho fotografická monografie „Žena ve světle“ (46 aktů).
Samostatné výstavy: Celkem jich bylo v období let 1972 – 2019 třicet, z toho 4 v cizině, ostatní v různých městech Československa.
Pramen: Wikipedie.
Pátek15. listopadu 2024 V.S.