Immanuel Kant (1724 – 1804) byl německý filosof, který svými názory na svět a jeho vývoj ovlivnil další generace evropských filosofů. Narodil se v pruském Královci v početné protestantské rodině drobného řemeslníka a celý svůj život prožil v tomto městě a v jeho okolí. Byl drobné a neduživé postavy, velmi společenský, a sám na sebe poměrně přísný.
Od roku 1740 studoval na zdejší univerzitě filosofii, přírodní vědy a matematiku. Po úmrtí otce se řadu let živil jako vychovatel v okolí Královce. Po návratu na univerzitu vydal práci „O obecných dějinách přírody a teorií oblohy“ (1755) a téhož roku se habilitoval na zdejší univerzitě spisem „O prvních zásadách metafyzického poznání“. Studentům přednášel logiku, morální filosofii, metafyziku, geografii a antropologii. V roce 1787 byl přijat do pruské Akademie věd, měl však značné potíže s cenzurou. Jeho filosofické názory nebyly vždy přijímány s všeobecným souhlasem.
Kant se řídil přesným denním rozvrhem, vstával v pět hodin, a odpoledne chodil na procházky. Hrál velmi dobře karty a kulečník, ve společnosti byl velmi oblíbený pro své vypravěčské umění. Také na jeho přednášky na univerzitě vzpomínali jeho žáci s nadšením.
Soudil, že rozum je části naší mysli, jež z pojmů a soudů vyvozuje závěry. Rozum přirozeně tíhne k dalším a dalším poznání a touží po poznání toho, co je nepodmíněné a absolutní. Tím se ovšem dostává na cestu spekulací.
Odmítal názor, že by posláním člověka bylo dosahovat blaženost (hédonismus). Kdyby příroda určila člověka k blaženosti, nevybavila by ho rozumem. Jednání člověka se nejčastěji řídí jeho náklonnostmi, čímž se neliší od ostatních živočichů.
Vyjadřoval se i k uspořádání Evropy. Právo by v celé Evropě mělo být založeno na občanském principu a mělo by být uskutečňováno v republikách, jimiž měly být všechny evropské státy. Nové evropské právo bude zaručovat trvalý mír. Všechny evropské státy by se měly spojit do spolku, který Kant nazývá federací, a který nebude zasahovat do vnitřních záležitostí svých členů.
Immanuel Kant zemřel v roce 1804 ve věku 79. let a je pochován v místě svého rodiště.
Dílo: 1755: Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes. 1781: Kritika čistého rozumu. 1785: Základy metafyziky mravů. 1788: Kritika praktického rozumu. 1790: Kritika soudnosti. 1793: Náboženství v mezích čistého rozumu. 1795: K věčnému míru. 1797: Metafyzika mravů. 1798: Antropologie.
Pramen: Wikipedie.
Pátek 2. ledna 2026 V.S.