Život a dílo Jaroslava Medka

Jaroslav Medek, český spisovatel, se narodil v roce 1893 v Hradci Králové. Pocházel z rodiny obuvníka se sedmi dětmi. Nejstarším byl Rudolf, pozdější slavný ruský legionář a poválečný generál československé armády, a také známý autor legionářské literatury.

Jaroslav se vyučil typografem a krátce pracoval jako sazeč v tiskárně v Hradci Králové. V roce 1914 byl odveden do c. k. armády a odeslán na frontu do Itálie.  Na konci války za pokus o dezerci byl zajištěn a převezen do vězení v České Lípě.

Po válce se vrátil do Hradce Králové, kde pracoval jako úředník, od roku 1923 v Praze jako redaktor v nakladatelství J. R. Vilímek. V období hospodářské krize byl nucen pracovat jako obchodní zástupce několika nakladatelství a cestovat po celé republice.

Do literatury vstoupil v roce 1928 románem Třetí batalion, ve kterém literárně zpracoval vlastní válečné zážitky. Brzy následoval další román Zvon padlých (1929). V tomto románu se autor zaměřil na příběh českého důstojníka, který přeběhl na italské frontě z rakouské armády k legiím, aby pak v roce 1919 padl u nás v bojích proti maďarské Rudé armádě. Posledním dílem Jaroslava Medka byl autobiografický román  Co nám tatínek vypravoval (1938).

Jaroslav, na rozdíl od svého bratra Rudolfa, se příliš veřejně neangažoval, vedl usedlý život, byl úředníkem a později spisovatelem legionářské literatury. Ve svých dílech prokázal, že je vynikajícím vypravěčem. Neomezuje se pouze na boje v zákopech, ale zabývá se i osudy lidí v zázemí. Plným právem je uváděn mezi významnými autory této literatury.

Jaroslav Medek zemřel v zapomenutí v roce 1971, bylo mu 78 let.

Pramen: Diplomová práce Bc. Tomáše Rella, pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, rok 2017.

Pátek 25. července 2025         V.S.