Život a dílo Jiřího Gruše

Jiří Gruša (1938 – 2011) byl český básník, spisovatel, politik a diplomat. Narodil se v Pardubicích, jeho otec byl technickým úředníkem, který po roce 1948 byl nucen posílit „dělnickou třídu“. I díky tomu byl Jiří Gruša po absolvování gymnázia pro svůj  „ dělnický původ“ přijat na Karlovou univerzitu, kde studoval obor český jazyk a historii, a později filosofii a historii. Během studia začal psát poezii, kterou zasílal do literárních časopisů. Nebyl příliš úspěšný, jeho básním byl vytýkán nedostatek tehdy vyžadované ideové náplně.

Jeho první básnická sbírka vyšla v roce 1962.  Byl vyzván ke spolupráci při zakládání literárního časopisu Tvář, jehož se stal redaktorem.  V  ideologických diskusích o poslání literatury prosazoval názory, které se jevily tehdejšímu režimu jako protistátní. Odešel proto z redakce uvedeného časopisu v domnění, že se vše uklidní. Ale to se však nestalo, za své názory byl trestně stíhán. Stal se nezaměstnaným, vydělával si překlady různých textů a psaním poezie pod pseudonymem.

Stabilní zaměstnání získla až v roce 1966, kdy působil jako korektor v jednom pražském nakladatelství. Díky svým organizačním a literárním schopnostem byl brzy přeřazen do redakce časopisu Zítřek, a navíc se mu podařilo založit nový časopis Sešity pro mladou generaci.

 Po roce 1968 byly oba tyto časopisy zakázány, a Jiří Gruša byl opět bez zaměstnání. Dva roky spolupracoval s Divadlem za branou a poté pracoval ve stavebním a bytovém družstvu. Dále se věnoval psaní poezie i prózy, a jeho díla vycházela v exilových nakladatelstvích jako samizdat.

V této době se seznámil s Ludvíkem Vaculíkem, který přišel s myšlenkou vydávání textů mladých autorů a autorských člení v soukromých bytech. Organizačních úkolů se ujal Jiří Gruša, a tak vznikla v roce 1972 edice Petlice. Za tuto činnost byl zatčen a obviněn za útok na společenské zřízení. Ve vězení strávil téměř tři měsíce.

V roce 1980 získal literární stipendium v USA. Návrat mu již nebyl umožněn, byl zbaven čs. občanství. Usadil se v Německé spolkové republice, kde začal  intenzivně pracovat na své tvorbě.

Do vlasti se vrátil ihned po sametové revoluci. Stal se velvyslancem v Německu, pak ministrem školství, mládeže a tělovýchovy a pak velvyslancem v Rakousku. Po roce 2004 byl jmenován ředitelem Diplomatické akademie Vídeň a získal předsednictví ve sdružení PEN –klubu. K literární tvorbě se opět vrátil v roce 2009.

Jiří Gruša zemřel během operace srdce ve věku 72 let, pohřben je na pražském hřbitově Malvazinky.

Dílo (poezie): 1962: Torna. 1964: Světlá lhůta. 1964: Právo útrpné. 1969 – 73: Modlitba k Janince. 1969:  Cvičení mučení. 1969: Mimner aneb Hra o smraďocha (samizdat). 1975: Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (samizdat). 1980: Dr. Kokeš – Mistr Panny (samizdat).  2001:Grušas is Wacht aneb Putovní Ghetto.

Próza a ostatní: 1979: Dámský gambit (samizdat). 1988:  Máma, táta, já a Eda. Česká abeceda (samizdat). 2004: Umění stárnout (kniha vzpomínek). 2011: Grušova hlídka na Rýnu (rozhovory s Karlem Hvížďalou). 2011: Život v pravdě aneb Lhaní z lásky.

Podklady: Wikipedie.

Pátek 16. srpna 2024          V.S.