Jiří Ruml (1925 – 2004) byl český novinář, po roce 1968 disident, signatář Charty 77, po roce 1989 politik a spisovatel.
Narodil se v Plzni, kde vystudoval reálné gymnasium. V roce 1945 vstoupil do KSČ, byl komunistickým novinářem, redaktorem čs. rozhlasu a televize. V 60. letech se stal reformním komunistou, působil jako redaktor v listu Reportér, v roce 1968 odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako jeden z představitelů reformního křídla byl z KSČ vyloučen a musel v žurnalistice ukončit svou činnost.
Živil se pak převážně jako jeřábník a jeřábní technik. Během 70. let se postupně zapojoval do disentu, byl signatářem Charty 77, v roce 1984 i její mluvčí. Působil i jako člen Výboru na obranu nespravedlně stíhaných, podílel se na vydávání samizdatových Lidových novin. Za tuto činnost byl rok ve vyšetřovací vazbě, byl obviněn z pobuřování, vězení opustil až po listopadovém převratu v roce 1989.
Po sametové revoluci působil krátce jako šéfredaktor Lidových novin. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum do tehdejší Sněmovny lidu, voleb v roce 1992 se již nezúčastnil a věnoval se literatuře. Napsal několik publicistických knih a až do své smrti glosoval politické a jiné události na stránkách Lidových novin.
Byl dvakrát ženatý, měl tři syny, jedním z nich je bývalý český politik a ministr českých vlád Jan Ruml.
Knihy: 1950: Země v přerodu. 1990: Znamínko mna duši I. 1990: Díra v hlavě. 1990: Daň z blbosti. 1990: Hodně opožděné reportáže: třináct životů a také kus mého. 1990: Kalendárium: leden – prosinec 1968.1990: Znamínko na duši II. 1995: Dialogy s moci.
Prameny: Wikipedie, Databáze knih.
Pátek 20. prosince 2024 V.S.