Život a dílo Jožky Jabůrkové

Mezi významné osobnosti Ostravy patří i Jožka Jabůrková (1896  – 1942), novinářka, spisovatelka a levicová politička.

Narodila se ve Vítkovicích, sociální poměry neúplné rodiny byly velmi neutěšené, matka živila sebe a svou dceru s výdělku švadleny. Po ukončení měšťanské školy ve Vítkovicích absolvovala kurz učitelky mateřských škol, v době 1. sv. války a po ní pracovala jako kancelářská síla ve Vítkovických železárnách a jako pomocná zdravotní sestra ve vítkovické nemocnici. Od mládí působila v tělovýchovném hnutí, vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota), kde byla cvičitelkou i náčelnicí.

Koncem roku 1918 se odstěhovala do Prahy, kde se provdala za funkcionáře DTJ. Krátce pracovala jako dělnice, pak v Pragfilmu a v dalších zaměstnáních. Sociálně demokratická strana se jí jevila jako málo radikální, a proto v roce 1921 vstoupila do KSČ, kde působila mezi mládeží a ženami. KSČ ji vyslala do Moskvy ke studiu na tělovýchovném institutu, kde získala i hlubší vědomosti o marxismu leninismu a komunistické ideologii. Po návratu do Československa byla pověřena vedením stranického časopisu Rozsévačka. Psala agitační články o krizi kapitalismu, o utlačování žen v ČSR a o budoucí beztřídní společnosti. Za tuto agitaci byla několikrát uvězněna. Po roce 1929 se zařadila do radikální skupiny KSČ, která pod vedením Klementa Gottwalda se zcela podřídila bolševické politice Sovětského Svazu.  Vstoupila i do komunální politiky, jako členka zastupitelstva hlavního města Prahy se věnovala sociálním tématům. Od roku 1933 důsledně vystupovala proti fašismu a ve svém působení jako novinářka podporovala KSČ v jejich snahách o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty. Po zákazu činnosti KSČ v roce 1938 přešla do ilegality, kde redigovala ilegální protiněmecky zaměřený časopis Kytice.

Po okupaci Československa Wehrmachtem byla v  březnu 1939 zatčena a uvězněna na Pankráci, pak převezena do Drážďan a v létě 1939 uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde v roce 1942 následkem útrap a nedostatečné léčebné péče zemřela.

Dílo: Jako spisovatelka psala pohádky, povídky psané od prvních pokusů v roce 1918 až po rukopisy z Ravensbrücku a tři převážně autobiografické romány (Dítě lásky, Hanko, zpívej!, Lásky Marty Tomanové). Populární byla kniha Evička v zemi divů, ve které popisuje tato komunistická novinářka veselý a bezstarostný život sovětských dětí. Výbor z novinářských článků Jožky Jabůrkové vyšel v publikaci Za štěstím lidu v roce 1953.

Posmrtné připomínky: Jak v rodných Vítkovicích, tak v Praze jsou umístěny na domech, kde žila, pamětní desky. V Ostravě – Vítkovicích nese její jméno Sad Jožky Jabůrkové. Jméno Jožky Jabůrkové  je uvedeno i mezi Významnými osobnostmi Statutárního města Ostravy.

Zdroje: Wikipedie, webové stránky Ostravy.

Pátek 4. října 2024         V.S.