Život a dílo Karla Hanzla

Karel Hanzel (1885 – 1948) byl ostravský novinář, spisovatel a překladatel, píšící i ostravským nářečím. Narodil se v rodině horníka jako nejstarší z jedenácti sourozenců. Vystudoval gymnázium v Ostravě, poté češtinu a němčinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia však nedokončil a začal pracovat jako novinář a překladatel. V době 1. sv. války jako příslušník rakousko- uherské armády bojoval v Haliči, kde byl raněn. Po uzdravení byl zatčen jako politicky podezřelý, odsouzen a degradován a poslán znovu na frontu.

Po vzniku samostatného Československa se vrátil do Ostravy, kde začal spolupracovat s místními deníky, zejména se sociálně demokratickým deníkem Duch času. V roce 1923 začal působit jako redaktor vládního listu Československá republika, kam psal soudničky, fejetony a sloupky. Od roku 1927 až do své smrti byl členem Moravského kola spisovatelů.

Od roku 1938 pracoval v ČTK, po 2. sv. válce v tiskovém odboru ministerstva informací.

Těžiště Hanzelovy literární tvorby leží v povídkách z ostravského a hornického prostředí. Nejznámější jsou ve sbírce Světélka v přítmí, Klimek a Chachaři. Jeho tvorba byla ovlivněna skutečností, že byl členem umělecké obce Koliba, která hlásala příklon ke slovanskému Východu, k tradici Velké Moravy, k lidovému umění a k lidové filozofii. Sbíral a posléze vydával pohádky, pověsti, pořekadla, přísloví, stal se jedním z prvních sběratelů hornického folklóru.

Beletrie: 1913: Světélka v přítmí (povídky). 1920: Halkabačky pro smíšky (ostravský nářečím). 1920: Havierske bojky (ostravským nářečím). 1920: Ovara z vojny (ostravským nářečím). 1920:Klimek: pohádka uhelné země (s dřevoryty B. Bartoše). 1921: Zvěsti z Moravy, Slezska a Slovenska. 1922: Chachaři (povídky s dřevoryty B. Bartoše).

Překladatelská činnost: 23 překladů z bulharštiny, litevštiny, polštiny a ukrajinštiny.

Prameny: Wikipedie, Cesko.wiki.

Pátek 31. května 2024       V.S.