Mika Waltari (1908 – 1979) byl finský spisovatel, překladatel a novinář. Narodil se v Helsinkách v rodině luteránského faráře. Jako chlapec zažil finskou občanskou válku, ve které Rudé gardy, podporované Sovětským Ruskem bojovaly proti Bílým gardám, podporovanými Německou říši. Později studoval na finských univerzitách teologii, filosofii, estetiku a literaturu. Promoval v roce 1929.
Již během studií přispíval do literárních časopisů, psal poezii i hororové příběhy. Mezi mladými finskými spisovateli propagoval moderní evropské proudy. Svou první knihu vydal v Helsinkách v roce 1925, pak pobýval v Paříži a v Istanbulu. Své zážitky z obou měst využil k napsání dvou románů. Další jeho předválečná díla odrážela složitou mezinárodní situaci Finska. Během několikaměsíční války se Sovětským svazem v zimních měsících 1939 – 1940 působil jako novinář a pracoval i pro finskou rozvědku. Tehdejší události v sousedních pobaltských státech popsal v knize Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Ve stínu sovětské špionáže. Po uzavření míru se Sovětským svazem v březnu 1940 musely být tyto knihy z finských knihoven odstraněny.
Během 2. sv. války napsal mimo jiná díla i dva historické romány, a to o období švédského krále Erika XIV. a o ruské nadvládě nad Finskem za cara Alexandra I. Po válce se věnoval převážně historickým románům. V roce 1945 vydal své nejznámější dílo Egypťan Sinuhet, příběh lékaře faraóna Achmatona. Kniha byla použita jako scénář pro slavný film natočený v roce 1954 v Hollywoodu.
Roku 1947 se vydal podruhé na cestu do Istanbulu. Své zážitky popsal v několika cestopisech, ve kterých se zaměřil na rozdíly mezi civilizací evropskou a blízkovýchodní. Do Istanbulu umístil i děj historického románu Temný anděl. Velký čtenářský zájem vyvolaly i další historické romány, zejména Pád Cařihradu a Tajemný Etrusk.
Ve svých pozdějších knihách se věnoval náboženským tématům. Také psal detektivky, básně, pohádky a divadelní hry.
Za svou práci obdržel několik významných cen a vyznamenání, stal se i nositelem čestného doktorátu na Turkuské univerzitě. V roce 1931 se oženil, jediná dcera se stala spisovatelkou. Občas trpěl nespavostí a depresemi. Zemřel v srpnu 1979 v Helsinkách na rakovinu plic.
Dílo: 1928: Velká iluze. 1932: Čínská kočka a jiné pohádky. 1936: Město smutku a radosti. 1937: Achnaton, ze slunce zrozený. 1937: Cizinec přichází. 1938: Zázračný Josef. 1939: Kdo zavraždil paní Skrofovou? 1940: Omyl komisaře Palmua. 1941: Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě. 1942: Ve stínu sovětské špionáže. 1942: Už nikdy nebude zítra. 1942: Bosá královna. 1944: Tanec mezi hroby. 1945: Egypťan Sinuhet. 1947: Cesta do Istanbulu. 1948: Plavovláska. 1948: Krvavá lázeň. 1949: Šťastná hvězda. 1949: Čtyři západy slunce. 1951: Temný anděl. 1952: Pád Cařihradu. 1954: Básně. 1954: Vlak osamělého muže. 1955: Tajemný Etrusk. 1958: Šťastný Felix. 1959: Jeho království. 1962: Hvězdy to řeknou. 1964: Nepřátelé lidstva. 1980: Vzpomínky spisovatele.
Pramen: Wikipedie.
Pátek 18. září 2024 V.S.