Navigace: Vladimír Slavík > Život a dílo opata Božetěcha

Život a dílo opata Božetěcha

 Zdroj: Heslo ve Wikipedii: Božetěch (opat).  Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl -  1891, s. 523. Pokračovatel Kosmův: II.  Mnich sázavský, v »Pramenech dějin českých« II. str. 249.

Božetěch, opat benediktinského kláštera na Sázavě (asi 1091—96). Nastoupiv na úřad ten po Jimramovi zastával jej v duchu svatého Prokopa. Letopisy mnicha sázavského, jediný pramen vědomostí našich o Božetěchovi, vzdávají mu chválu muže štědrého, učeného a výmluvného, který oddán jsa výtvarnému umění, vlastníma rukama i malířství i sochařství provozoval a pracemi svými budil obdiv vrstevníků. Přízeň krále Vratislava I. (1086—92), jíž hojně mu bylo okoušeti, obracel ku prospěchu kláštera. Přičiněním jeho přestavěn a rozšířen byl kostel sázavský, mnoho staveb přibylo klášteru, nové náčiní bohoslužebné se pořizovalo.

 Vzkvétající liturgie slovanská na Sázavě nezískala Božetěchovi přátel mezi vyšším duchovenstvem v Čechách. I v lůně bratři klášterních vznikaly rozmíšky a odpor proti opatovi; zejména mnichové domácí Demeter, Kanan a Holeš strojili mu úklady. Když pak Božetěch, spoléhaje na krále najevo dal nevážnost svou k biskupu Kosmovi (1090-1098), snesla se bouře na hlavu jeho. Vypravuje letopisec, že o slavnosti jakési předstihl opat biskupa a zastal opovážlivě úkon jeho, vsaditi korunu králi na hlavu. Kosmas žádal za složení Božetěcha s úřadu opatského, a jen po usilovných prosbách panstva přivolil k pokutě jiné, aby ze dřeva vyřezav Ukřižovaného u velikosti postavy lidské donesl jej na bedrách do basiliky sv. Petra v Římě.

Než ani potom, když opat vykonav pokání to domů se vrátil, nepominuly třenice mezi duchovenstvem latinským a mnichy slovanskými, ano tito sami svářili se vespolek tak, že po smrti krále Vratislava nadcházela pohroma slovanského kláštera na Sázavě. Biskup Kosmas světil dne 14. října 1095 svatyni Božetěchem zvelebenou; avšak již léta následujícího vypuzeni mnichové sázavští i s opatem ze země a klášter jejich poručen benediktinům břevnovským.

 Břetislav II. (1092 až 1100), jenž s vůlí panstva v záhubu vydal dědictví cyrilomethodějské v Čechách, jmenoval r. 1097 převora břevnovského Dětharda opatem na Sázavě.

Pátek 1. března 2024         V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma