Život a dílo Victora Huga

Victor Hugo (1802 – 1885) byl jeden z největších francouzských básníků a spisovatelů 19. století. Syn bonapartisty, generála Napoleonovy armády, se postupně stal republikánem. Pobožná matka byla naopak celoživotní přívrženkyně krále a monarchie.

Rodným městem Victora Huga byl Besancon v severozápadní Francii v blízkosti hranice se Švýcarskem. V roce 1819 zde s bratrem Albertem vydával časopis, kde publikoval své články a také monarchisticky zaměřené básně.

V roce 1822 získal od francouzského krále Ludvíka XVIII. každoroční finanční příspěvek, aby se mohl věnovat pouze literatuře. Ve stejném roce se oženil.

Předělem v životě Victora Huga byl rok 1827. Zveřejnil ódu na Napoleona a drama Cromwell, a přihlásil se k novému literárnímu směru, k romantismu

 Literárně nejplodnější období V. Huga nastává po vzniku konstituční monarchie v roce 1830. Vliv romantismu se promítl jak do jeho románů, tak i do tvorby dramatické.

V roce 1841 se stal členem Francouzské akademie, jeho literární tvorba poněkud ochabla, začal se angažovat více politicky. Po revoluci v roce 1848 se stal republikánem a poslancem Národního shromáždění.

 Dalším předělem v jeho životě byl rok 1852 a období císaře Napoleona III.  Republikán Victor Hugo odešel do Belgie a začal se opět věnovat literatuře. Po pádu Napoleona III. se  vrátil  do Francie, kde se stal poslancem a senátorem.

Victor Hugo zemřel v Paříži  roce 1885 ve věku 83 let. V den jeho pohřbu byl vyhlášen státní smutek. Je pochován v pařížském Panhteonu.

Jeho osobní život nebyl příliš šťastný. V roce 1833 jeho manželka navázala milostný vztah s přítelem V. Huga, ve stejném roce se V. Hugo seznámil s herečkou, která se stala jeho doživotní milenkou. Tento vztah trval 50 let až do její smrti. Victor Hugo měl se svou zákonitou manželkou tři děti, jedno zemřelo jako nemluvně, dcera se utopila i se svým novomanželem při projížďce lodí po jezeře, nejmladší dcera byla duševně nemocná.

Romány (výběr): 1823: Han z Islandu. 1826: Velký Jargel. 1829: Poslední den odsouzence. 1831: Chrám u Matky Boží. 1862: Bídníci. 1866: Dělníci moře. 1869: Muž, který se směje. 1874: Devadesát tři.

Divadelní hry (výběr): 1827: Cromwell. 1828: Anny Robsartová. 1830: Hermani. 1832: Král se baví.1833: Lukrecia Bordyová. 1833: Marie Tudorovna. 1843: Purkrabí.1886: Divadlo na svobodě.

Cestopisy: 1842: Rýn. 1890: Alpy a Pyreneje. 1892: Francie a Belgie.

Paměti: 1887: Co jsem viděl. 1901: Post scriptum mého života. 1954: Deník 1830 – 1848.

Zdroj Informací: (1) Victor Hugo: Životopis – Databáze knih. (2) Victor Hugo: Wikipedie.

Pátek 23. února 2024           V.S.