Ivan Blatný (1919 – 1990) byl moravský básník, překladatel a esperantista. Otec, moravský literát, mu záhy zemřel, stejně jako matka. Vychován byl v rodině prarodičů z matčiny strany. Vystudoval v Brně gymnázium, a již tehdy se u něho projevil významný talent pro poezii. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor češtiny-němčiny, naučil se i esperanto. V roce 1935 zdědil prosperující optickou firmu, která mu zajistila živobytí v dalších letech. V té době již svými básněmi přispíval do několika literárních časopisů a vydal v roce 1940 i svou první básnickou sbírku.
Po osvobození vstoupil do KSČ. V roce 1948 byl vyslán jako člen oficiální delegace Syndikátu čs. spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil. V českém vysílání londýnského rozhlasu pak promluvil o potlačování kultury a svobody v tehdejším Československu, které nastalo po Únoru 1948. V Anglii požádal o politický azyl a legitimaci KSČ poslal poštou do ČR, kde byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným autorem.
Ivan Blatný začal spolupracovat s BBC a se Svobodnou Evropou, ale záhy byl postižen psychickou chorobou a byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. I v těchto podmínkách pokračoval ve své literární činnosti. V roce 1977 se sblížil se zdravotní sestrou této léčebny, která posílala jeho tvorbu do Kanady, do nakladatelství Josefa Škvoreckého a Zdeny Solivarové, kde vyšla sbírka jeho básní. To Ivana Blatného velmi povzbudilo v jeho další tvorbě. Po sametové revoluci v roce 1990 zaslal Václavu Havlovi děkovný dopis.
Ivan Blatný zemřel v exilu v psychiatrické léčebně dne 5.8. 1990 na rozedmu plic. Jeho popel byl převezen do Brna, kde byl pietně uložen na Ústředním hřbitově. V roce 1994 byla v Brně, na domě kde Ivan Blatný žil, odhalena jeho pamětní deska. Je po něm pojmenována ve Velké Británii ve městě Ipswichi i ulice, kde se nacházel psychiatrický ústav, ve kterém Ivan Blatný pobýval.
Dílo (poezie): 1940: Paní Jitřenka. 1941: Melancholické procházky. 1945: Tento večer. 1947: Hledání přítomného času. 1979: Stará bydliště. 1982: Pomocná škola Bixley (samizdat). 2017: Jde pražské dítě domů z bia (básně z pozůstalosti).
Pátek 9. srpna 2024 V.S.