Navigace: Vladimír Slavík > Knižní čtvrtky a pátky > 1.12. 2023: Knižní pátek o životě a díle Ladislava Mňačka

1.12. 2023: Knižní pátek o životě a díle Ladislava Mňačka

Knižní pátek o životě a díle Ladislava Mňačka

Ladislav Mňačko (1919 – 1994) byl slovenský spisovatel a publicista. Narodil se na Valašsku, ale svůj život prožil na Slovensku, zejména v  Bratislavě. Ve své době byl známý a populární nejen na Slovensku, ale i v Čechách. Populární byl i jinde, jeho knihy vyšly v 26 jazycích, dnes je téměř zapomenutý.

V době 2. sv. války se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let, jako mnozí bývalí partyzáni, byl oddaným komunistou a úspěšným novinářem. S postupem času se však z nadšeného komunisty stal jeho kritik a nekompromisní odpůrce.

V roce 1948 byl dopisovatelem v Palestině, v zahraničí pak jako novinář pobýval často, zejména v Izraeli. Ale navštívil v letech 1949 až 1968 i Albánii, Čínu a Mongolsko, Maďarsko, SSSR, Francii, Itálii, NSR, NDR, Rakousko a Vietnam.

V roce 1959 s významným úspěchem vydal svůj autobiografický román Smrt si říká Engelchen (zfilmováno v roce 1960 a 1963). Známá byla i jeho novela Jak chutná moc z roku 1967. Je to svědectví o poměrech v totalitním režimu, napsané románovou formou. Kniha vyšla nejprve ve Vídni a v Londýně, v Praze až v  roce 1968. Na počátku 60. let popsal v knize Opožděné reportáže zákulisí politických procesů 50. let. V roce 1961 se jako novinář zúčastnil v Izraeli soudu s Adolfem Eichmannem, pak o tom napsal reportážní knihu Já, Adolf Eichmann.

Na podzim roku 1967 na protest proti postoji tehdejšího Československa v Izraelsko-arabské válce odešel do emigrace, ale brzy se vrátil. Druhá emigrace následovala po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, a byla daleko delší. V exilu pobýval v Izraeli, Mnichově, Vídni, a nakonec se usadil v rakouském Eisenstadtu a věnoval se intenzivně psaní. Vznikla zde řada scénářů pro televizi, osm prozaických knih, politické eseje.

V roce 1989 se vrátil do Československa, vystupoval rozhodně proti rozdělení společného státu a po jeho rozpadu zvolil za své bydliště Prahu. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě, pohřben je ve slovenské obci Lukoviština v okrese Rimavská Svoboda.

Literární dílo:

Romány: 1959: Smrt si říká Engelchen. 1966: Noční rozhovor. 1968: Jak chutná moc. 1972: Soudruh Prášil.

Politické reportáže: 1949: Izrael – národ v boji. 1954: Dobrodružství ve Vietnamu. 1955: Vody Oravy. 1958: Reportáže o Číně. 1960: U2 se nevrací. 1961: Já, Adolf Eichmann. 1963: Kde končí prašné cesty. 1963: Opožděné reportáže.

Povídky a novely: 1957: Marxova ulice. 1965: Dlouhá bílá přerušovaná čára. 1966: Jizvy zůstal. 1994: Gigant.

Básnické sbírky: 1950: Piesne ingotov. 1954: Bubny a činely.

Pátek, 1. prosince 2023     V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma