10.5. 2024: Život a dílo Egona Erwina Kische

Život a dílo Egona Erwina Kische

Egon Erwin Kisch (1885 – 1948) byl pražský reportér, investigativní žurnalista a spisovatel, ve své době známý také pod přezdívkou „zuřivý reportér“.

Narodil se v zámožné pražské židovské rodině, absolvoval gymnasium, studoval nejprve technické obory, později filosofii, germanistiku a žurnalistiku, ale žádný z těchto oborů nedokončil. Naučil se však stenografovat, ovládal několik jazyků, mnoho času strávil v pražských archivech a knihovnách.

Již před 1. sv. válkou přispíval do některých pražských novin. V českém jazyce si nebyl jist pravopisem, psal proto německy, které do češtiny překládali jeho přátelé.  Stal se jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí, odhaloval pozadí různých událostí a afér, a o noviny s jeho příspěvky byl velký zájem.

 Velké války se zúčastnil v řadách pražského pěšího pluku, na jejím konci, v roce 1918, se stal ve Vídni velitelem Revolučních gard, vstoupil do Komunistické strany Rakouska, v roce 1920 byl vypovězen do Prahy. Nadále se zde věnoval žurnalistice, přátelil se s J. Haškem a E. A. Longenem.  V roce 1922 se přestěhoval do Berlína, psal o zdejších událostech pro Lidové noviny a další pražské časopisy. V roce 1924 vydal knihu „Zuřivý reportér“, která ho proslavila. Vstoupil do Komunistické strany Německa, cestoval po jihozápadní Evropě, několikrát navštívil Sovětský Svaz, na cizí pas navštívil USA, ilegálně pobýval i v Číně. Po požáru Říšského sněmu v roce 1933 byl zatčen, ale brzy propuštěn a vypovězen ze země. Vrátil se do Prahy, kde se zapojil do protifašistického hnutí, byl vyslán na Světový kongres proti fašismu do Austrálie, kde mu byl odepřen vstup na pevninu. Při odvážném skoku s paluby lodě na betonové molo si zlomil nohu, a tato příhoda vzbudila celosvětovou pozornost.

Po návratu do Prahy se zúčastnil jako zpravodaj interbrigadistů občanské války ve Španělsku. V prosinci 1939 musel kvůli svému židovskému původu opustit Evropu, odjel do USA a později do Mexika. Do Československa se vrátil již těžce nemocný v roce 1946, zemřel v březnu 1948 v Praze ve věku 63 let a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Povídky a publikace: 1911: Z pražských uliček a ulicí. 1913: Pražské obrázky. 1914: Pasák. 1914: Zapovězené lokály. 1914:  Temnou Prahou. 1920: Pražská dobrodružství. 1921: Nanebevzetí Tonky Šibenice. 1922: Vojákem pražského sboru. 1924: Zuřivý reportér. 1931: Pražský pitaval. 1942: Tržiště senzací.

Cestopisy: 1927: Caři, popi, bolševici. 1928: Americký ráj. 1933: Tajná Čína. 1938: Přistání v Austrálii.

Podklady: Wikipedie.

Pátek 10. května 2024           V.S.