17.11. 2023: Knižní pátek o životě a díle Rudolfa Těsnohlídka

Knižní pátek o životě a díle Rudolfa Těsnohlídka

Rudolf Těsnohlídek (1882 – 1928) byl českým spisovatelem, básníkem, dramatikem, novinářem a překladatelem.  Vyrůstal v Čáslavi v rodině rolníka. Otec byl na syna velmi přísný, matka mu záhy zemřela. Gymnasium absolvoval v Hradci Králové, poté studoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze češtinu, francouzštinu a historii.

V Praze se zapojil do činnosti anarchistické skupiny vedené S. K. Neumannem, od kterého přijal v roce 1907 nabídku na místo redaktora brněnského časopisu Moravský kraj. Tam však působil jen krátce, trvalé zaměstnání redaktora získal v prestižním časopise Lidové noviny, vycházejícími v Brně od roku 1889. Do okruhu přispěvatelů patřili Viktor Dyk, Karel Toman, Antonín Sova, S. K. Neumann, Karel Čapek, Eduard Bass, Jiří Mahen, Karel Poláček a další.

V roce 1912 v době války Rakouska-Uherska s Tureckem byl vyslán jako válečný zpravodaj do Srbska a Albánie.  V roce 1914 se přestěhoval z Brna na venkov, do Bílovic nad Svitavou, kde napsal svá stěžejní díla. Zde došlo i k události, která se stala inspirací k založení tradice Vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Souviselo to s náhodným nálezem a záchranou sedmnáctiměsíčního prochladlého děvčátka v bílovickém lese. Matka ho zde odložila a nechala svému osudu.  Rudolf Těsnohlídek byl také mezi zachránci.

Básník a spisovatel Rudolf Těsnohlídek byl třikrát ženat. Poprvé se oženil ještě v době studií, manželství však trvalo velmi krátce. Jeho žena na stavební cestě v Norsku neopatrně manipulovala s revolverem a smrtelně se poranila. Podruhé se oženil v roce 1909, manželství skončilo po několika letech rozvodem. Potřetí se oženil v roce 1924. Jeho život však v té době již byl poznamenán stále se stupňujícími depresemi. Dne 12. ledna 1928 se pokusil spáchat v redakci Lidových novin sebevraždu, postřelil se, a svému zranění po převozu do nemocnice podlehl. Jeho žena po vyslechnutí této zprávy si rovněž vzala život. Oba byli společně pohřbeni na brněnském Ústředním hřbitově.

Byl otcem dvou dětí, syna Milana a dcery Hany.

Začátky literárního díla Rudolfa Těsnohlídka ovlivnil dobový impresionismus, dekadence a symbolismus. Později převládl pesimismus a tragické motivy, pocity životního ztroskotání se projevily především v jeho pozdějších básnických sbírkách.

Přehled nejdůležitějších děl:

Básnická tvorba: 1923: Den. 1926: Rolnička. 1935: Rozbitý stůl.

Próza: 1902: Nénie (dialogy). 1906: Dva mezi ostatními. 1908: Květy v jíní. 1920: Liška Bystrouška ( lyrická pohádka). 1922: Paví oko (tři balady). 1916: Poseidon (první díl románové trilogie). 1917: Poťóchlencovi příběhové (druhý díl románové trilogie.  1924: Kolonia Kutejsík (třetí díl románové trilogie). 1925: Vrba zelená (žánr csi-fi). 1926: Demänová (autorův výzkum slovenské jeskyně). 1928:  Eskymo Welzl (literární zpracování vzpomínek českého polárníka).

Pro děti: 1922: Čimčirínek a chlapci (napsáno pro syna Milana). 1926: Zlaté dni (pohádka o sokolském sletu. 1927: Cvrček na cestách. 1927: Nové království. 1937: O zakleté Lúčance.

Nejznámějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je lyrická pohádka Liška Bystrouška, podle které napsal Leoš Janáček operu Příhody Lišky Bystroušky.

Pátek, 17. 11. 2023     V.S.