18.2.2022: Knižní pátek o knize Petra Pitharta

Knižní pátek o knize Petra Pithatra

Důvod, proč jsem zvolil pro dnešní  knižní pátek  knihu  doc. JUDr.  Petra Pitharta   je tento:  vážím si jeho   postojů jak v době Pražského jara tak v době Sametové revoluce, jeho  inteligentního vystupování,  skromnosti a lidské moudrosti.

Narodil se v roce 1941 na Kladně, absolvoval  Právnickou fakultu Karlovy univerzity, kde působil v dalších letech jako asistent. V období let 1960 – 1968 byl členem KSČ.  Po podepsán í Charty 77 vystřídal několik manuálních zaměstnání.   V listopadu 1989 se angažoval v Občanském fóru,  od roku 1990 byl předsedou  české vlády, následně  místopředsedou Senátu. Mimo to  působil jako pedagog na Právnické fakultě Karlovy univerzity.

Jeho kniha „Osmašedesátý“  vyšla nejprve jako samizdat a vyvolala mezi tehdejšími disidenty živou diskusi. Podruhé vyšla v roce 1990.

Je to  analýza  událostí z roku 1938, 1948 a 1968 se všemi  kladnými i zápornými jevy. Je to současně i  nepříliš lichotivá sonda do duše českého národa.

Podrobně se popisuje sled událostí  před Pražským jarem, končících  zásahem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Popisuje se nepřipravenost skupiny reformních komunistů, která nemá žádný plán a lichotí ji popularita davu.  Je zde oprávněná kritika počínání Dubčeka a ostatních  představitelů Pražského jara, včetně Svobody, Černíka, Smrkovského. Kritizuje  populistické heslo „Jsme s vámi, buďte s námi“. Lehkovážně se odpovědnost za další událostí přeneslo na několik protagonistů ve vedení strany, kteří měli prokázat své diplomatické schopnosti a odvrátit vedení SSSR od nevyhnutelného zásahu. Neodpovědné sdělovací prostředky a neodpovědní intelektuálové tak způsobili katastrofu, která měla a stále ještě  má následky na „duši národa“

Autor se podrobně věnuje i  vztahům mezi Čechy a Slováky, popisuje nerespektování  rozdílného historického vývoje obou národů,  které  nakonec  vedlo   ke vzniku samostatného Slovenska.

O tehdejších politicích Petr Pithart napsal: „Jsou natolik fascinováni moci, že takové nuance, jako jsou nepsané zásady politické etiky, jakési  ne vždy kodifikované zásady politické zdrženlivosti, jsou jim upřímně nepochopitelné a naivní.“  Psal o  tehdejších šíbrech KSČ, ne o Babišovi nebo Zemanovi.

Knihu pokládám za velmi aktuální i pro současnou dobu.  Situace z roku 1968 se v  lecčems podobá dnešní. Hlavně v rostoucím populismu, kdy lichotky nezodpovědných skupin různých demagogů  často ovlivňují počínání svobodně zvolených poslanců, senátorů a také zastupitelů.

18. 2. 2022    V.S.