19.7. 2024: Život a dílo Karla Kryla

Život a dílo Karla Kryla

Karel Kryl (1944 – 1994) byl český básník, skladatel, zpěvák a také výtvarník. Narodil se v Kroměříži, kde jeho rodiče vlastnili tiskárnu. Ta byla po komunistickém puči v roce  1948  znárodněna a zlikvidována. Rodina se pak přestěhovala do Nového Jičína.  Jeho výtvarné schopnosti mu umožnily vystudovat Průmyslovou školu keramickou v Bechyni. První zaměstnání získal v keramičce v Teplicích, kde se vyráběly záchodové mísy a sanitní keramika.

V Teplicích začala jeho hudební kariéra. Seznámil se zde s ředitelem Divadla poezie v Litvínově Mirkem Kováříkem, který mu umožnil spolupráci s rozhlasovou stanicí v Ústí nad Labem. Posluchači této stanice si mohli vyslechnout první písničky Karla Kryla:  Tráva, Pieta, Morituri de salutant, Kateřina.

Pak přišla nabídka olomoucké kapely Bluesmen, aby jim dělal textaře. Karel nabídku přijal, v Olomouci se stal i výtvarníkem v Osvětové besedě a podílel se zde na různých dalších kulturních aktivitách. Jako host vystupoval i v tehdy velmi populárním ostravském divadle Waterloo.

V lednu 1968 odchází do Prahy.  Dostal zde práci v televizi jako asistent scény, což bylo něco mezi poslíčkem a tahačem kabelů, jak sám uvedl. Do toho přišlo Pražské jaro a srpen 1968.  Tehdy vznikla snad jeho nejznámější píseň  – Bratříčku zavírej vrátka. Byla to jeho reakce na příjezd okupačních vojsk Varšavské smlouvy.

Následoval odchod do exilu. Počátky nebyly lehké. Cítil se osamělý a ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem. Naštěstí se setkal s lidmi, kteří mu poskytli pomoc. Usadil se v Mnichově, kde studoval dějiny umění a filosofii, později se stal externím redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V druhé polovině sedmdesátých ket  začal psát texty v německém jazyce. První píseň byla o koníkovi, který „hubou řve na východ, očima šilhá na západ a nakonec ztloustne v blahobytu“.  Po Novém roce 1977 napsal píseň Plaváček - „o zemi, která křičí mlčením“.

Od roku 1983 byl trvale zaměstnán v rádiu Svobodná Evropa.  Každý pátek vytvářel hudební pořady, do kterých přispíval svými básničkami a písničkami na aktuální témata. V rádiu Svobodná Evropa  setrval do roku 1991.

V září 1989 se v polské  Vratislavi setkal po dlouhé době s publikem z Československa. Na jeho koncert přijely tisíce lidí, vše se opakovalo v listopadu, ale již doma, v Praze.  Nezapomenutelné bylo jeho vystoupení na Václavském náměstí, kde společně s Karlem Gottem zazpívali státní hymnu. Následovaly desítky koncertů, diváků však postupně ubývalo, kriticky zaměřené texty nebyly tehdy aktuální. Poukazoval v nich zejména na nepotrestání viníků marasmu doby před listopadem 1989.

Karel Kryl zemřel nečekaně 3. března1994 na infarkt. Pochován je na břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha.

Ocenění: Cena Jana Zahradníčka za poezii a desítky dalších cen. Medaili in memoriam  Za zásluhy II. stupně mu udělil prezident Václav Havel a Řád T. G. Masaryka I. třídy prezident Miloš Zeman. Pamětní desku má v Novém Jičíně, bustu v Kroměříži, sochu před budovou českého rozhlasu v Ostravě. Pojmenovány po něm jsou ulice v Praze-Strašnicích, ve Vansdorfu, Příbrami, Novém Jičíně a v Zelenči.

Diskografie:  1969: Bratříčku, zavírej vrátka. 1969: Rakovina. 1970: Maškarady. 1979: Karavana mraků. 1983: Plaváček. 1986: Ocelárna. 1988: Dopisy. 1990: Tekuté písky. 1992: Dvě půle lunety. 1992: Monology. 1995: Děkuji (posmrtně).

Prameny: Karel Kryl/Ireport-music+styk magazine, Wikipedie.

Pátek 19. července 2024           V.S.