19.9. 2025: Život a dílo Františka Langera

Život a dílo Františka Langera

František Langer (1888 – 1965) byl československý spisovatel, dramatik, legionář a vojenský lékař, který dosáhl hodnosti brigádního generála.

Narodil se v Praze v rodině maloobchodníka jako nejstarší ze tří synů. Rodina byla židovská, ale nábožensky vlažná. V roce 1906 absolvoval gymnázium a začal studovat na lékařské fakultě UK. V té době se přátelil s Jaroslavem Haškem, stal se i členem Haškovy satirické Strany mírného pokroku v mezích zákona. Od raného mládí publikoval v různých časopisech a novinách (Národní obzor, Zlatá Praha, Lumír, Rudé květy, Národní listy a v mnoha dalších). V letech 1912-1914 redigoval Umělecký měsíčník, což byl list skupiny výtvarníků, jejímž byl členem. 

Nedlouho po ukončení studia medicíny (1914) byl povolán do rakousko-uherské armády, a zařazen jako vojenský lékař. Po vypuknutí války byl odvelen do Ruska, kde strávil téměř rok. Během bojů u řeky Bug byl raněn a odvezen k léčení do Vídně. Po vyléčení se vrátil zpět na východní frontu, kde v roce 1916 padl do ruského zajetí. Během revoluce v únoru 1917 vstoupil do československých legií. Ve funkci vojenského lékaře se zúčastnil bitvy u Zborova a poté i Sibiřské anabáze. Během této doby psal do legionářských časopisů a staral se o kulturní činnost.

Do vlasti se vrátil až v roce 2020.  Přivezl si i manželku, se kterou se v roce 1918 v Rusku oženil. Působil nadále jako vojenský lékař v nově vzniklé čs. armádě. Ale nadále se zajímal o kulturu. Patřil k okruhu umělecky a společensky významných osobností, které se i za přítomnosti prezidenta Masaryka pravidelně scházely u Karla Čapka. Pravidelně přispíval do Lidových novin, psal divadelní hry, vyšly jeho první knihy.  Koncem dvacátých let odešel z armády a věnoval se pouze literatuře.

V roce 1938 byl opět povolán do armády, v hodnosti plukovníka sloužil jako velitel pražské posádkové nemocnice. Počátkem roku 1939 se rozhodl emigrovat. Jako mnozí jiní volil cestu přes Polsko do Francie, a po její porážce byl transportován do Anglie. Zde se stal velitelem zdravotnictva československé armády.  A rovněž předsedou československého PEN Clubu.

Po návratu do vlasti v roce 1945 zůstal v armádě, a byl povýšen do funkce brigádního generála.  V roce 1947 byl jmenován národním umělcem. Z armády odešel v roce 1948. Jeho knihy nebyly zakázány, ale vycházely pouze výjimečně. Zemřel v roce 1965 ve věku 77 let v Praze, pochován je na Vyšehradském hřbitově.

 Spravedlivého ocenění se František Langer dočkal až roce 1995, kdy mu byl udělen in memoriam Řád T. G. Masaryka II. třídy.

 Hlavní část jeho tvorby tvoří dramata. Psal také povídky, romány a loutkové hry pro děti.

Dramata: 1912:  Svatý Václav. 1917: Listy z kroniky legii. 1920: Vítězové (Vzdání se 28. pluku, Zborov). 1923: Na Sibiřské magistrále. 1925: Periférie. 1935: Jízdní hlídka. 1937: Dvaasedmdesátka. 1958: Bronzová rapsodie.

Komedie: 1923: Velbloud uchem jehly. 1927: Grandhotel Nevada. 1929: Obrácení Ferdyše Pištory. 1938: Jiskra v popelu (dokončeno až v roce 1945).

Povídky, romány a loutkové hry pro děti: 1924: Pes druhé roty. 1931: Princ Kašpárek a jeho koníček. 1931: Pivoda, vodník pod vyšehradskou skálou. 1932: Perníková chaloupka. 1932: Kašpárek jako detektiv. 1932: O čem král doma nevěděl. 1932: Zlá princezna a hodný drak. 1934: Bratrstvo Bílého klíče. 1935: Koníčky. 1942: Děti a dýka. 1956: Pražské legendy.

Pramen: Wikipedie, Životopis Františka Langera/Databáze knih.

Pátek 19.  září 2025      V.S.