2.12.2021: Knižní čtvrtek o knize Ludvíka Vaculíka

Knižní čtvrtek o knize Ludvíka Vaculíka

 Spisovatel Ludvík Vaculík (1926 – 2015) zažil 1. republiku, válečné  i poválečné  období.  Jako mnozí jiní i on vstoupil  do KSČ. Postupně začal zjišťovat vady této ideologie a snažil se je napravit, stal se  „reformním komunistou.“   Následovalo vyloučení   z  KSČ .

 Významné bylo  jeho vystoupení na IV. sjezdu čs. spisovatelů  v roce 1967 a především  jeho  manifest „Dva tisíce slov“ z  června 1968, který způsobil poprask a paniku  v řadách komunistů. Podepsalo se pod něj více jak 150 tisíc občanů.  Podpořil a rozšiřoval i  Chartu 77, ale nikdy nebyl jejím mluvčím.  Vytvořil  samizdat Edice Petlice, ve kterém  publikovali  své texty i tehdejší disidenti.

 Ludvík Vaculík se narodil  v rodině tesaře na Valašsku  a po celý život se na okolní svět díval pohledem  venkovana.  Byl  vynikajícím fejetonistou, pokračovatelem tradice Karla Havlíčka Borovského a Karla Čapka.  Jeho románová tvorba byla svým obsahem a formou   blízká dílům Bohumila Hrabala a Franze  Kafky. 

Jako člověk byl nadmíru skromný, netoužil po přepychu, po funkcích a po poctách. Občas se choval ke svým přátelům a k okolí netolerantně, a to  především  v případech, kdy se snažil ochraňovat staré hodnoty před novotami, které  většinou špatně snášel. Patřil k hrstce těch, kteří vynikali mužností,a patriarchální přísností i v osobním životě. Jeho názorovou integritu nenahlodal  ani demokratický režim. Zde často a rád přeháněl. Svědčí o tom i jeho  výrok „Zakazuji prodej pozemků cizincům, protože to vlastně vede ke skryté okupaci.“   Obdivuhodné jsou jeho pozorovatelské schopnosti, smysl pro nadsázku, satiru a humor.

Jeho žena Marie a  jejich tři děti s ním neměli lehký život. Další dvě děti měl s dlouholetou partnerkou Lenkou Procházkovou.

Typickým pro Vaculíka je jeho fejeton z roku 2010 „Až umřu“, ve kterém  napsal:

„Žádné veřejné orace si nepřeju. Katolický pohřeb budu mít na rodném hřbitově v Broumově. Paní učitelka  Svatoňová nám drží místo v hrobě č. 55. Je to pěkné místo, odkud je pěkný výhled. Masaříka mám s muzikou zamluveného, ale teď nevím, jestli mne nepředběhl. Tedy domluvte se s tím, kdo tu kapelu teď vede. Na náhrobní kámen  od Otmara Olivy z Velehradu jsem si vymyslel nápis: Byl jsem tu a možná zas přijdu atd.“

 Román  „Morčata“ se mi zalíbil svým  neobvyklým  obsahem. Hlavním hrdinou je bankovní úředník, v jehož bance se dějí prapodivné věci.  Všichni úředníci jsou  při odchodu z banky kontrolováni, zdali neodnáší peníze.  Tyto tajemně z banky mizí, což narušuje peněžní oběh a celkovou ekonomiku.  Mezi úředníky panuje napjatá atmosféra, kterou zvyšuje prapodivné chování  přesluhujícího  komerčního inženýra  Chlebečka, specialistu na lombardní  úvěrování.

Paralelně k dění v bance se odehrává další rovina románu.  Úředník koupil svým synům na Vánoce morčata, a je fascinován jejich chováním.  Překvapeně zjišťuje výraznou odlišnost s chováním člověka.  Podrobuje je složitým experimentům  a klade si otázku, jak by v těchto situacích reagoval  člověk. Bankovní úředník končí zvláštním způsobem. Jde do  tajemného domu  inženýra  Chlebečka, kde je napaden,  a v sebeobraně usmrtí dalšího svého kolegu.  Doma se již nikdy  neobjeví, autor  románu  čtenáři  nesdělí,  co se s ním stalo.

Pro dokreslení literárního stylu  autora sem vybral následující ukázku:

 „Morče po zjištění, že se nalézá  na omezené ploše, odkud se nemůže vlastní silou dostat, a kde se ani nemůže schovat, čapí na místě a neudělá již nic. Jenom sedí a hledí minut ne už patnáct,  ale třeba sto padesát. Někdy se poškrabe na břichu, někdy si přetře packami obličejík, začne dřímat, pak se neklidně vrtí a vypustí bobek a nakonec již jen čeká na výsledek svého  pokusu.“

Toto zdánlivě nudné čtení je v kontextu ke konstrukci románu velice vzrušující.

Stejně neobvyklé a zajímavé jsou i další díla Ludvíka Vaculíka. Nejznamnější  je román  Sekyra, Český snář, Jak se dělá chlapec, a především  jeho nezapomenutelné fejetony.

Za  literární tvorbu  a další zásluhy mu byl v roce 1996 propůjčen Řád  T. G. Masaryka III. stupně a v roce 2008 Státní cena za literaturu.

2. 12. 2021       V.S.