20.6. 2025: Život a dílo Jaromíra Nohavice

Život a dílo Jaromíra Nohavice

Písničkář, textař, překladatel, hudebník Jaromír Nohavica se narodil 7. 6. 1953 v Ostravě, kde také vystudoval střední všeobecně vzdělávací školu a započal studium na Vysoké škole báňské. To ovšem nedokončil, a vystudoval  střední knihovnickou školu v Brně.

Pak pracoval mj. jako dělník nebo knihovník. Od roku 1981 se živí jako umělec na volné noze. Hudební vzdělání nemá, ale sám se naučil na kytaru, housle, tahací harmoniku a flétny. Nejprve psal texty pro různé regionální hudební skupiny a spolupracoval i s Českým rozhlasem v Ostravě a předními ostravskými populárními zpěváky (např. s Marií Rottrovou či Věrou Špinarovou). Také překládal polské básně a skládal texty k písním pro divadelní představení.

Se svou vlastní tvorbou vystoupil poprvé v roce 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě-Porubě. Na národním finále Porty 1983 pak získal ocenění v anketě diváků jako nejvýraznější osobnost festivalu. Jeho texty občas neskrytě kritizovaly tehdejší režim v ČSR, a tak měl problémy s cenzurou. Bylo mu zakázáno svobodně se vyjadřovat a tehdejší média o něj nejevila zájem. V této době se však paradoxně umístil v anketě Zlatý slavík v první desítce.

Žije v Ostravě, v letech 1978 – 1999 bydlel v Českém Těšíně. Vydal už přes dvacet alb a řada jeho písniček již takřka zlidověla. Jednu ze svých desek – Pražská pálená – dal dokonce k dispozici zdarma na internet. V roce 2002 si zahrál hlavní roli ve fiktivním dokumentu Petra Zelenky Rok ďábla.

Alba: 1993: Mikymauzoleum. 1995: Darmoděj a další. 1996: Divné století. 2000: Moje smutné srdce. 2003: Babylon. 2009: Virtuálky 1. 2010: Virtuálky 2. 2012: Virtuálky 3. 2012: Tak mě tu měj. 2017: Poruba. 2020: Máma mi na krk dala klíč.

Pramen: Wikipedie.

iDnes.cz, 29. května 2006: Dlouholetá spekulace se potvrdily. Písničkář Jaromír Nohavica byl spolupracovníkem StB. Poletech mlčení to přiznal v týdeníku Respekt. „Když mi zavolali, abych přišel a popovídal si s nimi, měl jsem pocit, že to vybalancuju. Že to nějak ustojím, tak jako do té doby celý svůj život," řekl Respektu Nohavica.  „Nenapadlo mě, že jsem se pustil na území, které do smrti nebudu moci opustit, že je to daleko silnější než já."

Spíš než důkaz závažného morálního selhání je ale nalezení části Nohavicova svazku další ilustrací tragických lidských příběhů, které režíroval zrůdný minulý režim. Nohavicovou chybou nicméně bylo, že dlouhá léta o svých kontaktech s StB mlčel.

Pátek 20. června 2025           V.S.