25.4. 2025: Život a dílo Genricha Gofmana

Život a dílo Genricha  Gofmana

Po důkladném pátrání na internetu i jinde jsem zjistil pouze to, že Genrich Borisovič Gofman  byl v bývalém SSSR známým spisovatelem a účastníkem Velké vlastenecké války. Do češtiny bylo přeloženo pouze jedno jeho dílo, Černý generál. Kniha vyšla v roce 1970 v Sovětském Svazu a v roce 1972 v Československu. Pojednává o partyzánských bojích v roce 1944 na území Slovenska a na Moravě, především v Beskydech. Hlavní postavou této knihy je sovětský občan a partyzán Dajan Bajanovič Muzrin.

Narodil se v roce 1921 v tatarské oblasti tehdejšího Sovětského Svazu, vystudoval střední školu a stal se ředitelem místní vesnické školy. Toto povolání se mu nelíbilo, vstoupil do armády a vystudoval v lotyšské Rize důstojnickou školu. Tam ho zastihla válka, byl těžce raněn, léčil se v místní nemocnici, po obsazení Rigy německými vojsky se mu podařilo uniknout a prošel přes okupovaná území až na severní Ukrajinu.  Zde se stal příslušníkem partyzánské skupiny generála S. A. Kovpaka.  Aktivně se účastnil bojů s Němci, po těžkém zranění byl letecky přepraven do Moskvy, po vyléčení absolvoval náročný partyzánský kurz. V srpnu 1944 seskočil se svým desantem na Slovensko, aby zde organizoval partyzánské hnutí. Po porážce Slovenského národního povstání se přesunul s partyzánskou brigádou na Moravu, kde působil ve funkci zástupce velitele partyzánské brigády.  Brigáda působila hlavně v Beskydech a okolí. Při útoku německé armády na štáb partyzánů v prostoru Kněhyně  a Podolánek velitel brigády, příslušník 1. čs. samostatné brigády v SSSR poručík Ján Ušiak zahynul, a Murzin byl těžce raněn. Díky místnímu hajnému se vyléčil a pokračoval až do konce války se svým oddílem  v odbojové partyzánské činnosti. To vše je podrobně popsáno v knize Genricha Gofmanna.

Po válce se Dajan Murzin vrátil do SSSR, byl vyšetřován vojenskými orgány GRU  za ztrátu vysílačky a za příjem větší finanční částky od „buržoazního“ příslušníka západního disentu kpt. Otiska.  Opustil armádu a pracoval jako školní inspektor v místě svého rodiště v Baškirské republice. Doplnil si vzdělání a působil postupně jako prokurátor, vedoucí advokátní komory a ředitel muzea.  Do Československa se vracel velmi často, obdržel titul hrdina ČSSR, stal se čestným občanem několika českých a slovenských měst. Jeho jméno nesla několik let i ulice v tehdejším Gottwaldově

  Pamětníky byl Murzin hodnocen jako vzdělaný intelektuál s velkým společenským a kulturním cítěním. Dobře ovládal i hru na klavír. Kromě rodné baškirštiny mluvil rusky, česky, rozuměl lotyšsky, estonsky, a díky poválečnému studiu mluvil velmi dobře německy. V roce 1995 vydal své válečné vzpomínky a v roce 2010 byl o Murzinovi natočen krátký ruský dokumentární film. Zemřel v roce 2012 ve věku 91 let v Ufě v tehdejším Baškirsku.

Poznámka: Tento článek byl napsán v souvislosti s 80. výročím konce 2. sv. války.

Pramen: Wikipedie.

Pátek 25. dubna 2025            V.S.