26.1. 2024: Život a dílo V. B. Jesatřábského

Život a dílo V. B. Jestřábského

Valentin Bernard Jestřábský se narodil v roce 1630 v Ostravě, kde prožil své dětství. Vyšší školní vzdělání získal na jezuitské škole v Uherském Hradišti. Mezi jeho učiteli byli jezuité s vlasteneckým cítěním a obhájci českého jazyka.  Poté studoval teologii v Olomouci, kde byl v roce 1663 vysvěcen na kněze.

 Jeho prvním kaplanským působištěm byly Loštice a později Veverské Bitýšky u Brna, kde působil jako kněz více jak půlstoletí. Tam také vytvořil své literární dílo, které se pak v podobě tištěných knih šířilo po celé Moravě.

Byl to katolický kněz, srostlý s venkovským prostředím, příslušník obrozenecké opozice proti pobělohorské germanizaci a bezohledné rekatolizaci.

Jeho literární tvorba je zčásti latinská a zčásti česká. V latině napsal naučné knihy o kázání, jak správně kázat, vyučovat a přednášet. Tyto soubory byly určeny především kněžím. Autor při jejich tvorbě využil svých bohatých praktických zkušeností kazatele  a důkladnou znalost příslušné literatury.

Literární tvorba Jestřábského v jazyku českém byla určena venkovským lidem, především sedlákům. Své místo však našly i v knihovnách tehdejších městských a farních škol.  Zde patří „Knížka pobožná o svatých anjelích“, „Knížka pobožná o blahoslavené Panně Marii“, „Rozmlouvání hospodáře s hostem“ a především „Vidění rozličného sedláka sprostého“. 

Toto dílo vyšlo v roce 1710 v Opavě, a děj je následující: Sedlák se vydal na cestu, aby našel odpověď na otázku: Proč se často dobře daří jen zlým lidem a těm dobrým je zle a neveselo? Proč spravedlnost boží nemusí být vždy spravedlivá?

 Na pouti světem provází našeho sedláčka anděl, vyslaný Bohem. Odpověď na své otázky však náš poutník nenajde.

Dílo je rozděleno do několika kapitol neboli „vidění“, které popisují výchovu dětí a mládeže, vztahy v rodině, pány a čeládku, kostely a kláštery, poutníky a žebráky, poslední věci člověka. Sedlák ve svých viděních nejprve přichází s andělem do určitého prostředí, popisuje, co vidí, a pak o tom vede diskusi s andělem. Spis graduje zobrazením božího soudu, očistce, pekla a ráje.

Valentin Bernard Jestřábský zemřel v prosinci 1719 v Říčanech, pohřben byl ve farním kostele ve Veverské Bitýšce. Právem mu byla v roce 1969 u příležitosti 250. výročí jeho smrti odhalena v místě jeho působení pamětní deska.

Poznámka: Informace byly čerpány z magisterské diplomové práce Jany Hložkové – Masarykova univerzita Brno, 2008.

Pátek, 25. ledna 2024           V.S