26.9. 2025: Život a dílo Ivana Martina Jirouse

Život a dílo Ivana Martina Jirouse

Ivan Martin Jirous (1944 – 2011) byl český básník, publicista a výtvarný kritik, a také v letech komunistické totality vůdčí postava českého undergroundu. Narodil se v rodině berního úředníka a učitelky v Humpolci, kde také maturoval. Původně chtěl studovat FAMU, ale přátelé ho nasměrovali ke studiu dějin umění. Tento obor vystudoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity.

Měl neobvyklé literární vlohy, ale také neobvyklou povahu. Nedokázal se přizpůsobit tehdejšímu vládnoucímu režimu, chtěl dělat to, co ho bavilo. Ale vytváření undergroundu, kultury nezávislé na státu, považovali komunisté za nepřijatelné, za aktivitu, ohrožující stát.  Martin Jirous byl ve svých názorech neústupný, nechtěl sklonit hlavu, a několikrát skončil ve vězení. Celkem si „odseděl“  v letech v letech 1970 – 1990  osm a půl roku, z toho 4,5 roku  v neblaze proslulých Valdicích.  Pokud byl na svobodě, živil se jako noční hlídač a zahradník, případně by bez zaměstnání, což bylo protizákonné.  Osobnosti typu Martina Jirouse přispěly ke spojení undergroundu s disidenty, což nakonec vedlo k sepsání Charty 77, kterou jako jeden z prvních podepsal.

Významná byla i jeho spolupráce s hudebníky režimem pronásledované skupiny The Plasitc People of the Universe, jíž byl uměleckým vedoucím.

Únik ze stresových situací hledal Jirous v poezii.  Bojem za vnitřní svobodu, za kterou byl ochoten zaplatit jakoukoliv cenu, byl vzorem pro ostatní. Hojně tvořil i při pobytu ve vězení. V roce 1979 se podílel na založení samizdatové edice „Vokno“, do které přispíval svými články a básněmi.

Ivan Jirous měl i své negativní stránky.  Často holdoval alkoholu, v opilosti byl vulgární, konfliktní a někdy i fyzicky agresivní. Rád své přátelé urážel, stávali se  terčem jeho břitkého humoru. Za toto své chování dostal přezdívku „Magor“, která se ujala.

Ivan Jirous byl dvakrát ženatý, obě manželství skončily rozvodem. Pak ještě žil s dvěma partnerkami. Byl otcem tří dětí. Zemřel náhle 9. listopadu 2011 ve věku 67 let, pochován je na hřbitově v Kostelním Vydří. Pohřbu se zúčastnily stovky lidí včetně Alexandra Vondry, Karla Schwarzenberga, Svatopluka Karáska, Johna Boka, Jáchyma Topola a dalších.

Básnické sbírky: 1975: Magorův ranní zpěv (samizdat). 1979: Magorova krabička (samizdat). 1979: Mládí nevykouřené (samizdat). 1981: Magorovo borágo (saamizdat). 1981: Magorova mystická růže (samizdat). 1989: Magorova labutí píseň  (Londýn). 1985: Ochranný dohled (samizdat). 1987: Magorovi ptáci. 1998: Magorova summa. 1999: Magorova vanitas. 2001: Ubíječ  labutí. 2004: Ratlus norvegicus. 2004: Popelnice života. 2008: Okuje. 2008: Rok krysy. 2013: Úloža. 2013: Magorův noční zpěv. 2015:  Akrostichy. 2018: Magorův ranní zpěv.

Pramen:  Wikipedie.

Pátek  26. září 2025       V.S.