4.4. 2025: Život a dílo Radomíra Sedi

Život a dílo Radomíra Sedi

Narodil se v roce 1978 ve Vítkovicích, dětská léta strávil v Hrabůvce, do základní školy chodil v Hrabové. Po absolvování průmyslové školy ve Vítkovicích vystudoval na Ostravské univerzitě obor historie. Pak třináct let pracoval v a. s. Vítkovice jako odborný archivář a referent spisové služby. Od roku 2018 zastává obdobnou funkci na Ostravské univerzitě. V roce 2004 se přestěhoval do Hrabové, do domku, který stavěl společně s rodiči, nyní bydlí v Porubě, ale trvalé bydliště má stále v Hrabové. Ve svém volném čase se zabývá hospodářskými a sociálními dějinami  severomoravského  regionu. Od roku 2021 vykonává funkci kronikáře městského obvodu Hrabová.

V minulosti pracoval několik let na příběhu skupiny mladých ostravských odbojářů, kteří prokázali v době okupace neobvyklé hrdinství. Místní tisk o tom přinesl 17.5. 2016 následující zprávu:

„Zapomenutý příběh zaměstnanců Vítkovických železáren se díky výzkumu Mgr. Radomíra Sedi dostal v roce 2014 na světlo. Jeho publikace „Pět proti gestapu“ vzbudila značný ohlas nejen u odborníků, ale i u široké veřejnosti. Karel Břenek, Alois Břenek, Rostislav Madry, Ferdinand Madry a Horymír Reclík (později konfident gestapa), to jsou jména, která opět vešla ve známost. Těchto pět mužů se v noci dne 18. května 1943 vloupalo do budovy pracovního úřadu v Moravské Ostravě, kde se pokusili zničit kartotéku. Tímto činem se snažili narušit nucené nasazování českých mladých mužů v německých továrnách. Ještě předtím si opatřili zbraně, když přepadli obchod se zbraněmi ve Vítkovicích, který patřil Němci. Gestapu dlouho unikali, postupně však Alois, Ferdinand a Bronislav zemřeli násilnou smrtí. Nejdéle unikal Karel Břenek, který nakonec s dalšími jinými čtyřmi odbojáři byl obklíčen gestapáky, a aby nevystavili persekuci ty, kteří je ukrývali, raději si vzali život“.

 K této tragédii došlo 11. července 1944 v podkroví domku rodiny Mutinových ve Staré Bělé.  Vlastní rukou zemřeli Karel Břenek, Bohumil Mikmek, Oldřich Vychodil, Vladislav Vašut a Ludmila Mutinová, příbuzná majitelů domku.  Svůj úmysl, uprchnout do Beskyd a přidat se k partyzánům, se jim již nepodařilo uskutečnit.  Kniha obsahuje i kapitolu o odboji v Ostravě a okolí a zabývá se rovněž osobou konfidenta gestapa Horymíra Reclíka.  

Radomír Seďa se podílel i na publikacích „Historie obce Hrabová“ (2017), „Jubilejní kolonie: 90 let dělnické kolonie v Ostravě Hrabůvce“ (2018), „Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu“ (2023). Svými odbornými články přispívá do sborníku „Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska“ (viz č. 32,35, 37,38) a i do dalších odborných publikací.

Prameny: PATRIOT magazín 18.9. 2021, DatabazeKnih. 

Poznámka: Dne 29. dubna 2025 se koná v 16 hodin v budově knihovny v Ostravě - Hrabové beseda s historikem Mgr. Radomírem Seďou  na téma „Ostravské gestapo a osudy jeho konfidentů“. Posluchači se dozví, kde obávané gestapo mělo sídlo, jak bylo organizováno, kdo byli jeho zaměstnanci, a jaké používali metody.

Pátek 4. dubna 2025     V.S.