24.9. 2024: Kronika MOb Hrabové (5)

Úryvky z kroniky MOb Hrabová (5)

Str. 6 – 8: Životní prostředí (pokračování).

Při výstavbě sídliště Dubina nebyly projektanty respektovány historické zkušenosti a „ZIF“ byl zatrubněn pouze na 50 % možného průtoku vody při přívalových deštích z 250 ha polí, svažujících se od Nové Bělé k Hrabové.  Důsledkem bylo několikeré zaplavení benzinových pump na Místecké ulici a sídliště Šídlovec přívalem dešťové vody. Projektanti řešili vzniklou situaci vyprojektováním nových potrubních řádů, které spojily „ZIF“ se Ščučím. Jedna trasa byla již zprovozněna, druhá je projekčně v prostoru hřbitov – Ščučí k realizaci připravena.

Jiným vodohospodářským dílem, které má za úkol zabránit možným záplavám v Hrabové, je vyložení přirozeného koryta Ščučí (podél hráze Pilík) až k „Janošku“ prefabrikáty, a odtud kanálem s napojením na Ostravici u „Starého splavu“. Výškový rozdíl mezi dnem starého a nového koryta činí 1 m. Náklady na tuto investici byly pokryty z fondu náhrady důlních škod – 15 mil. Kč.

Řeka Ostravice byla v průběhu dřívějších období regulována, a po vytvoření haldového a důlního hospodářství na hrabovském břehu v letech 1966- 1970 již neohrozila komunikaci na ulici Mostní a v prostoru „Na kamenci“ ulice „Na potoku“.

Rozvoj obce z hlediska individuální výstavby byl v letech 1948 – 1989 utlumen. Státní orgány Hrabové v šedesátých letech Hrabovou prakticky odepsaly, na jih od Mostní ulice byla vyhlášena tzv. stavební uzávěra. S obtížemi bylo zde možno získat povolení na menší úpravy a opravy, a to ještě s dodatkem, že realizace se provádí na vlastní nebezpečí.

Z tohoto důvodu zchátral domovní fond v jižní části Hrabové. V jiných částech byla situace pro výstavbu rodinných domků příznivější, od roku 1948 do roku 1989 jich bylo v Hrabové postaveno 160. Výstavba byla prováděna v oblasti dnešních ulic Klasná, Na Konečné, Na potoku, Šolcova, Závadova, Jezerní, Nešverova, Perunova, Mezipolí. K nepodstatné výstavbě došlo na ulici Krmelínské, dále v oblasti ulice Hradeckého a na Výjezdní.

V protikladu s omezením výstavby rodinných domků se v 50-tých letech výrazně zvýšil počet tzv. státních bytů na sídlišti Šífdlovec, kde se v bývalé „Kuchyňkově kolonii“ zvýšil počet bytů z 278 na 595 v roce 1955. Ve stejné době byl postaven i činžovní dům o 18-ti bytech na Jestřábského ulici. Noví občané Hrabové se rekrutovali z řad úředníků Vítkovických železáren, státní a městské správy. V prvé fázi byly byty přidělovány politickým činitelům, teprve později byly uvolněné byty přidělovány prostým občanům.

Zdroj: Kronika MOb Hrabové (kronikářka Irena Polanská).

Úterý 24. září 2024       V.S.