Beseda s MUDr. Jaroslavem Olšanským

Přesto, že propagace této besedy nebyla příliš velká, zúčastnilo se tohoto setkání s naším významným rodákem asi 20 občanů všech věkových kategorií.  A určitě nelitovali. Prostředí na faře bylo pohostinné včetně skromného pohoštění a vznikla tam během besedy příjemná atmosféra, kdy si přišli pobesedovat občané Hrabové o různých záležitostech.

Přednášející pan Jaroslav Olšanský se narodil v Hrabové v  r. 1930, vystudoval lékařskou fakultu a v šedesátých letech odešel do Švýcarska, kde strávil většinu svého života. Některé jeho vzpomínky na Hrabovou si můžeme přečíst v publikaci „Hrabová v období druhé světové války“, která byla vydána v minulých dnech.

I ve Švýcarsku se věnoval mimo práci lékaře publikační a osvětové činnosti v řadách našich krajanů. Zaměřuje se především na  historii a filozofii. Těmto tématům se věnoval i ve své přednášce v Hrabové.

Nejprve podrobně vysvětlil a popsal situaci v Evropě před a po první sv. válce, zdůraznil anomálie, které pak vznikly v Německu následkem ne příliš dobře formulovaných podmínek, které vítězné velmoci vnutily Německu po této válce a které vedly ke vzniku nacistického hnutí, popsal okolnosti  vzniku  Mnichovské dohody a další tragické následné události.

Pak pan Olšanský pohovořil o svých osobních vzpomínkách na období druhé sv. války a popsal poválečný vývoj v ČR a problematiku tzv. odsunu Němců. Zdůraznil, že plošný odsun vedl k mnoha lidským tragédiím, na kterém se podíleli často i místní občané.

Při líčení poválečného vývoje mě překvapila následující vzpomínka p. Olšanského: na osobní zkušenosti vylíčil, jak se po únoru  1948  nevhodně chovali místní funkcionáři lidové strany, kteří ochotně spolupracovali s komunisty.

Pak se věnoval osobě faráře Josefa Řezáče, který působil v Hrabové v období 1912 – 1931. Čerpal zde jednak ze vzpomínek pamětníků, jednak z literatury.  Vyzvedl jeho zásluhy při výchově mladé generace, konkrétně při přípravě mladých chlapců ke studiu na vyšších školách. Mezi nimi byl i Vilém Závada. Přednášející zmínil rovněž hudební vzdělání pana faráře, které využil při vytvoření místní kapely mladých hudebníků, v té době populární v celém okolí. Hovořil rovněž o jeho společenských aktivitách a zcela pro mne nová byla informace, že pan farář byl mimo jiné i náruživý mimrod. Souhlasím s p. Olšanským, že tento člověk nebyl v Hrabové doposud dostatečně oceněn a popularizován.

Překvapilo mě hodnocení „Hrabovjanů“ panem Olšanským, o kterých prohlásil, že se dovedou mezi sebou jenom hádat a netáhnou za jeden provaz.

Posledním tématem byl Vilém Závada. Přednášející  prokázal velmi dobré vědomosti o této osobnosti, vyzvedl jeho předválečnou básnickou tvorbu a dotkl se i jeho poválečného veřejného působení včetně členství v KSČ, což považuje za velkou chybu. Ale správně upozornil na jeho některé básnické sbírky, které jsou i nyní velmi ceněny.

Mimo program zmínil jednu zajímavost, a to problém kvalitní knižní literatury staršího data, kterou má on osobně a i další příslušníci jeho generace ve svém vlastnictví a o kterou nemá nikdo zájem. Má ve své knihovně mnoho cenných publikací historického, filozofického i beletristického zaměření, které marně nabízel v antikvariátech a v knihovnách, dokonce i v Hrabové, ale bez úspěchu.

31. 5. 2015.   V.S.