Nad dokumentaci EIA ve věci ukončení hornické činnosti Dolu Paskov jsem strávil velmi mnoho času. Jednak pro můj blízký vztah k Pilíkům, jednak proto, abych se blíže seznámil s konkrétním příkladem realizace zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v případě, o kterém mám velmi detailní informace.
Utvořil jsem si názor, že praktické uplatňování tohoto zákona má ještě mnohé problémy. Podle mého názoru je zde malý prostor pro oponentní názory těch, kteří mají výhrady k závěrům zpracovatelů dokumentace i k závěrům autorů posudku.
Uvedu to na následujícím příkladě:
MOb Hrabová navrhoval provést vyčistění nádrží Pilík 4,5. Tedy odstranění ze dna těchto budoucích rybníků nánosy sedimentovaných usazenin, které jsou tvořeny především lupky, nepatrným množstvím uhlí, zbytky z předčištěných odpadů z nedalekých provozoven a kanceláří, a organickou hmotou (listím) z okolních dřevin. Lupek obsahuje značné množství uhličitanu vápenatého, který ovnivňuje bazicitu rybniční vody. Optimální hodnota Ph faktoru je v rybniční vodě 7,0 – 8,0.
Požadavek na vyčištění dna nádrží (viz způvodnění zpracovatele posudku na str. 42) byl zamítnut z následujících důvodů:
Z uvedenými důvody se ztotožnil i zpracovatel posudku.Dovolím si tvrdit, že jde víceméně o výmluvy, které mají „zdůvodnit“ zbytečnost a dokonce škodlivost požadavku na vyčistění dna nádrží.
Tyto nádrže byly již jednou (cca v roce 1990) vypuštěny, byly odstraněny sedimenty o tloušťce cca 30 cm a opět napuštěny. Detaily si velmi dobře pamatuji, sledoval jsem tuto práci téměř každodenně. Z nádrží bylo tehdy odstraněno cca 24 tisíc m/3 sedimentů.
Vyčištění nádrží mělo na zdejší flóru i faunu velmi blahodárný vliv, rybáři se těšili v dalších letech z kvalitních úlovků, rychle se zde rozmnožila populace okounů, línů, plotic, cejnů, karase. Dokonce se zde vytírali i candáti. Objevila se i vzácná hořavka duhová. Pilíky se staly vyhledávaným místem i pro akvaristy, kteří zde lovili ve velkých množstvích nitěnky.
Na Pilících se objevily i kachny, potápky, volavky a dokonce každoročně i labutě.
Ale postupně se tyto druhy ryb a i ptáků ztrácely. Vyhynula i hořavka duhová a Pilíky byly vyřazeny z Evropsky významných lokalit. Nikdo nezkoumal příčiny těchto změn. Co když to byly sedimenty, které zcela změnily životní podmínky v těchto nádržích?
A ještě jedna poznámka k údajným důvodům, proč Pilíky nelze odbahnit. Každého napadne, že by se především měla změřit tloušťka předpokládaných sedimentů a jejich chemické a jiné složení. Toto má vliv na kvalitu vody, na obsah kyslíku a kyselost (zásaditost) vody. Důležitá je i hmotnost sušiny , obsah fosforu, dusičnanů, dusitanů a amoniaku. O těchto záležitostech není v dokumentech EIA žádná zmínka.
V zítřejším článku se pokusím naznačit možnosti, jak postupovat při dalších pokusech o „záchraně“ Pilíků, jakožto významného prostoru, který může sloužit budoucím pokolením pro relaxaci a odpočinek. Soudím, že již v blízké budoucnosti bude těchto míst v blízkosti Ostravy velmi málo.
24.5.2018 V.S.