Bytová problematika Starého Šídlovce

Po sametové revoluci  převzal v roce 1991 nově vzniklý MOb Hrabová do své správy 614 bytů, z toho 318 na Novém Šídlovci, 278 na Starém Šídlovci a 18 na Jestřábského ulici.

V té době se uskutečňovala  rozsáhlá privatizace bytového fondu celostátně  a Hrabová nebyla výjimkou. Velmi rychle se prodaly byty tehdejším nájemníkům  na Novém Šídlovci a na Jetřábského ulici.

Ve starší části Šídlovce proběhla  poněkud „divoká“ privatizace  ještě před vznikem  městského obvodu, kdy se odprodalo za poněkud nejasných okolností  42 bytů, údajně prominentním  zde bydlícím zaměstnancům  Vítkovických železáren.  

Pak byl prodej  bytů zastaven, jelikož  se musely  provést rozsáhlé opravy fasád, oken a střech, což  by v podmínkách probíhající privatizace nebylo možné.

V červenci 2002 byla v Hrabovských listech zveřejněna zpráva, že se připravuje privatizace bytů i ve starší části Šídlovce  a současně byly zveřejněny i podmínky prodeje.  Ceny byly směrem k nájemníkům velice vstřícné. Tehdy se však  prodalo pouze 18 bytů, většinou na Šídlovecké ulici, a ve správě obce  tak  stále zůstalo 218 bytů.

Z tohoto počtu je 31 bytů v domech, kde v přízemí jsou nebytové prostory, ve kterých jsou umístěny různé provozovny, sloužící místním občanům. U těchto domů by byla jejich privatizace  s pochopitelných důvodů nežádoucí. Ale proč neprodat  zbývajících  187 bytů?

 Vedení obce se touto problematikou důkladně a do hloubky  již mnoho let  nezajímá. Třeba nyní  by byla na místě  nezávazná  anketa o tom,  za jakých podmínek by byli současní nájemci  ochotni tyto byty od obce odkoupit.

Mezi některými zastupiteli je obava, že do odprodaných bytů by se časem nastěhovali různí „nepřizpůsobiví“  občané. Když se tak nestalo u prodaných  bytů na  Novém  Šídlovci, proč by se tak mělo dít u starší zástavby? Mimo to lze tyto obyvy „ošetřít“ i v podmínkách prodejní smlouvy, třeba přednostním právem obce při případném budoucím prodeji privatizovaného bytu.  

Jaké výhody by měla privatizace těchto bytů?

 Reálný život v mnoha oblastech ukazuje přednosti soukromého vlastnictví nad kolektivním. Určitě to platí i v oblasti bydlení. Vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem  byly, jsou, a budou vždy konfliktní .  U obecních bytů je také nutno vzít v úvahu, že nájemce je současně voličem a žádná politická strana si to nechce u voliče „pokazit“. Takže i zde ustupuje ekonomika před politickou realitou. Doplácí na to pak i občané, kteří v obecních bytech nebydlí a svou píli a šetrností se  postarali  o vlastní bydlení.

Pokud jde o bydlení, má obec především povinnost se postarat o své občany, kteří z různých důvodů nejsou schopni se postarat sami o sebe. Naštěstí (pokud je mi známo), tito v Hrabové nejsou. Určitě na tom má zásluhu i činnost a aktivity sociálního odboru našeho obvodu.

 A určitě ne naše bytová komise pod vedením zastupitele Milana Orkáče. Poslední  veřejně přístupná informace  o její činnosti je z 19.9.2016 (viz webové stránky Hrabové- zápisy z bytové komise). Vždyť tato komise  by se měla zajímat i o širší aspekty bytové problematiky v Hrabové, což nečiní.  

2.6.2018      V.S.