Co všechno prozradí webové stránky obce

Bydlím v Ostravě – Hrabové. Tento městský obvod má asi 3 700 obyvatel. Obec je známa tím, že se zde narodil a prožil dětství spisovatel a básník Vilém Závada. Vzácnou památkou je dřevěný kostelík, který v r. 2002 vyhořel, ale byl opět obnoven.

            Jako v jiných obcích je i  na webových stránkách Hrabové rubrika  „Povinně zveřejňované informace“.

            Především jsem prostudoval rozpočet. Zjistil jsem přitom, že zde uplatňují stručnou formu, která příliš  neoplývá detailními údaji, zvláště ve výdajové části. Zaujala mě položka „Mzdové prostředky pro místní zastupitelské orgány“. Pro rok 2013 se plánovalo 1280 tis. Kč. Jelikož se mi jevila tato částka ve srovnání s jinými městskými obvody vysoká, zjišťoval jsem příčiny. Na městském úřadě jsem se dozvěděl, že do této položky  zahrnují i výdaje na povinné pojištění, a to proto, že jde o „mzdový náklad“. Protože se mi toto vysvětlení nezdálo logické,  otázal jsem se na správnost tohoto rozpočtování auditorské firmy, která opakovaně prohlašuje v ročních auditech, že v tomto městském obvodě nebyly shledány žádné závady. Z firmy TOP AUDITING, s.r.o. Brno odpověděli, že „městský obvod sestavuje rozpočet i údaje o plnění rozpočtu ve správném členění“. Jelikož Hrabová je s tímto výkladem „mzdového nákladu“ ojedinělá, mají  všechny ostatní městské obvody Ostravy  v tomto místě vadné členění jejich rozpočtů?

            Marně jsem na webových stránkách hledal  zprávy o výsledku hospodaření, neboli závěrečné účty. I když tyto dokumenty, ve srovnání s rozpočtem, přináší podstatně více informací o skutečném hospodaření obce, nejsou překvapivě zákonem č. 106/1999  Sb. zahrnuty mezi povinně zveřejňované informace. Mnohé městské obvody Ostravy, mezi kterými je i Hrabová, proto tyto údaje trvale nezveřejňují.

            Dále jsem se zaměřil na povinnost, formulovanou v  § 5 odst. 3  zákona, která spočívá ve zveřejňování textů  odpovědí na  žádostí o informace, a to do patnácti dnů od jejich poskytnutí žadateli. Na rozdíl od většiny obcí Hrabová tuto povinnost ignoruje. Možná je to způsobeno tím, že tato část zákona je podle mého názoru formulována poněkud nesrozumitelně. Navíc i prováděcí vyhláška č. 442/2006 Sb. neukládá obcím povinnost zveřejňovat tyto údaje na webových stránkách.          

            Abych vyzkoušel fungování uvedeného zákona v praxi, poslal jsem městskému obvodu Hrabová  v nedávné době několik žádostí o informace, které se týkají místních problémů, a to způsobem, jaký uvedený zákon předepisuje.  Bohužel, na většinu těchto žádostí jsem nedostal v zákonné době odpověď.

            Zde se projevuje největší slabina zákona č. 106/1999 Sb., o povinně zveřejňovaných informacích. Neexistují žádné sankce v případě jeho porušování. Zákonodárci zřejmě nepředpokládali, že lidé, působící ve veřejné správě, nebudou respektovat platné zákony.

            1.9. 2014.  V.S. /Článek byl zveřejněn v časopise „Deník veřejné správy“ 2.9. 2014/.