Je nepochybné, že činnost Dolu Paskov negativně poznamenala jižní část Hrabové. Důlní pole sahalo až k ulici Poplužní a odkalovací nádrže uhelného prádla Dolu Paskov velmi změnily původní vzhled území, které je známo pod názvem Pilíky.
Pokud jde o poddolování, možné důsledky se řešily již v době reálného socialismu. Byly obavy ze vzniku bezodtokové kotliny v horním povodí potoka Ščučí, a proto se zde vybudoval v roce 1989 tzv. odlehčovací kanál. Měl také ochránit střední část Hrabové od povodní a perspektivně umožnit i napojení potoka ZYF přímo na Ostravici. To vše v době, kdy Důl Paskov byl ještě v plném provozu, a to včetně uhelného prádla.
Protože nový odlehčovací kanál nesplnil všechna očekávání, připravil s.p. Diamo jeho rekonstrukci (tzv. zkapacitnění), která se měla uskutečnit v nynější době s náklady cca 100 mil. Kč, placené státem. Počítalo se také mimo jiná opatření i s novým mostem na Paskovské ulici včetně lávky pro pěší a také s novým propustkem přes Ščučí v blízkosti Mitrovické kapličky.
Podle nedávno zveřejněných informací (viz Hrabova.info 31. 3. 2019) upouští s.p. Diamo od svých dřívějších záměrů se „zkapacitněním“ horního toku Ščučí. Projednání těchto změn se všemi příslušnými orgány a organizacemi provádí firma GSP s. r. o. Příslušné jednání s MOb Hrabová se uskutečnilo 28. 2. 2019 a vedení Hrabové bylo vyzváno, aby své případné připomínky předalo do konce března 2019. Hrabovské noviny budou o těchto eventuálních připomínkách informovat ihned, jakmile budou veřejně dostupné.
To je jedna (ta starší) část procesu s názvem „Zahlazení hornické činnosti na krajině a životním prostředí v Hrabové“.
Na nová nastala po roce 2017, kdy v Dole Paskov byla s konečnou platnosti zastavena těžba a skončil i provoz uhelného prádla. Pod patronací Ministerstva životního prostředí byl zahájen proces EIA, jehož cílem bylo zahladit všechny negativní důsledky, způsobených touto průmyslovou činností, a to především v oblasti Pilíků. Realizaci všech opatření, obsažených v Závazném stanovisku EIA měly financovat OKD.
Při formulování těchto opatření naše samospráva v letech 2017 – 2018 zcela zklamala. Soustředila se pouze na požadavek zachovat vodní nádrže Pilíky bez dalších technických a vodohospodářských požadavků. Kategoricky se nevyžadovalo napojení Pilíků na okolní vodoteče, vybudování příjezdové komunikace do tohoto areálu , a také nebyl vznesen požadavek na likvidaci problematického sedimentačního kanálu.
Od zastavení provozu uhelného prádla Dolu Paskov již uplynuly dva roky a v oblasti Pilíků se nic podstatného nezměnilo. Vlastně ano, byl rekultivován povrch bývalé nádrže č. 3. Vzhledem k jeho nepřístupnosti to asi není pro místní občany příliš významné.
Velmi se podivuji nad nezájmem o tuto část Hrabové jak ze strany vedení obce tak ze strany občanů. Výjimkou byl pouze Petr Žižka se svým úvodníkem v lednových Hrabovských listech s názvem „Věřím, že i Pilíky jednou budou pýchou Hrabové“. Ale žádná odezva na tento článek se nekonala. Ani ze strany vedení obce ani ze strany občanů. O tomto zapomenutém koutu se zmiňuje i „Strategický plán Hrabové“ , jehož tvorba byla v roce 2018 pozorně sledována. Mělo zde být místo pro „rekreaci a volný čas obyvatel“. Ale stále není a asi nikdy nebude.
Takže opět zopakuji svůj návrh, který jsem již jednou před časem zveřejnil. Nebylo by pro Hrabovou lepší předat tuto část katastru sousednímu Paskovu nebo Nové Bělé? Tuším, že tyto obce by si tohoto území více vážily.
2. 4. 2019 V.S.