Levice a pravice v menších obcích

Levice a pravice v menších obcích.

V celostátním rozměru, tedy v Parlamentu ČR je to jasné.

Pravicové strany preferují maximální osobní svobody, soukromé vlastnictví a svobodu podnikání, usilují o nízké daně. Názorně to předvádí předseda ODS poslanec  Fiala v parlamentní debatě o elektronické evidenci tržeb  a senátor Kubera v boji za svobodu kouření.

Levice usiluje o sociální stát, hájí práva nižších a středních vrstev, nevadí jí státní zásahy do ekonomiky, preferují zdanění bohatších vrstev obyvatelstva.  Opět názorně to předvádí současní ministři ve vládě premiéra Sobotky.

Jak tato situace vypadá v menších obcích, konkrétně v městských obvodech? I zde jsou v místních parlamentech zastoupeny politické strany.

Je známé tvrzení, že nově postavený chodník není ani pravicový ani levicový. Skutečně je tomu tak. Chodník byl potřebný, tak se postavil. Proč tedy máme v zastupitelstvu politické strany?

Podle mého názoru jde v podstatě o fenomén, který má své kořeny v dávné minulosti, v rodinné tradici, v kolegiálních vstazích k určité skupině přátel atd. Ve skutečnosti nemají naše politické strany  v menších obcích  mnoho možností, jak  realizovovat v místních podmínkách zásady  otců zakladatelů. Současně planý volební zákon to umožňuje a není vážný důvod ke změně.

V našem kulturním prostoru  se ze všech možných způsobů vládnutí  nejvíce osvědčila zastupitelská demokracie, založená na soutěži volebních subjektů. A to nejen na úrovni státu, krajů a větších měst, ale i na úrovni menších obcí. I u nich jde v podstatě o způsob efektivního rozdělování peněz, které jsou nutné pro jejich fungování.  Předpokládá se, že to umí nejlépe volený orgán, v našem případě zastupitelstvo.

Je zde však jeden vážný problém: voleb se zúčastňuje stále míň občanů. V Hrabové jich bylo u posledních voleb již jen 45%  a jsou městské obvody, kde byla účast podstatně nižší. Zjištění příčin nezájmu o  komunální záležitostí je nesnadné, neexistují žádné objektivní průzkumy. Nahodilé odpovědí jsou obvykle tyto: „Mě to vůbec nezajímá“ nebo „Nemám na to čas“ nebo „Nemám na to nervy“.

Vůbec to svým spoluobčanům nezazlívám, každý má právo si uspořádat svůj život podle svého. Je možné, že tito občané jsou pro obecní pokladnu dokonce větším přínosem, než ti „aktivní“. Myslím tím výši odváděných daní a nulové čerpání z položky rozpočtu „Odměny zastupitelů“.

Jenom nevím, co bude, až procento účasti ve  volbách klesne na úroveň, kdy  zastupitelstvo se dostane zcela do područí malé skupinky občanů,  kteří budou rozhodovat, za co se v Hrabové každoročně utratí cca 30 – 50 miliónů Kč.  Jako zarputilý optimista věřím, že si s tím mladá generace poradí. Určitě něco rozumného vymyslí.

27. 1. 2016    V.S.