Počítám k nim Luboše Dobrovského, který se nedávno dožil požehnaných 86 let. Dnešní generaci toto jméno již mnoho neříká, ale mě ano. Patřil mezi nemnohé, kteří v šedesátých letech minulého století prostřednictvím čs. rozhlasu i jinak pomáhali připravovat „pražské jaro“ a později také „sametovou revoluci“. V letech normalizace redigoval samizdatové Lidové noviny, byl mezi prvními signatáři Charty 77. Po převratu v roce 1989 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí, ministr obrany ČSFR a později jako kancléř prezidenta Václava Havla.
K napsání tohoto článku mě přiměl rozhovor, který měl Luboš Dobrovský v pátek 8.6. na stanici Český rozhlas plus s Barborou Tachecí.
V úvodu řekl toto: „Mívám pocit, že ona naděje, kterou jsme měli a kterou jsme se také pokoušeli vyvolávat a vytvářet ve veřejnosti, se nenaplňuje. Musíme si uvědomit, že nespokojenost s politiky plyne z toho, že jsme si nezvolili ty správné“.
Pak zdůvodňoval, proč nedávno odmítl převzít z rukou Andreje Babiše cenu Bezpečnostní rady státu. Vadí mu, že současný premiér kdysi spolupracoval s StB, nehodlá to přiznat a je proto mravně oslabený a celkově nedůvěryhodný.
Pak komentuje současnou politickou situaci, se kterou není spokojen. Přiznává, že přesně neví, proč se tak děje. Sleduje, jak se v posledních letech naše společnost změnila, a to k horšímu.
„Naše společnost snadno slyší na sliby, které jsou pravděpodobně nesplnitelné, a na nenávistné výkřiky našich politiků, mezi které patří i prezident Zeman“.
Příčinu toho všeho vidí Luboš Dobrovský také v zanedbání občanské připravenosti společnosti, kdy mnozí občané vnímají nynější osobní svobody spíše jako zátěž a neumí je správně využívat. Pak slyší třeba i na populární heslo „všeci kradnú“. Domnívá se, že politici by neměli tímto demagogickým způsobem se snažit zvyšovat svou popularitu. Odhalování a trestání krádeží je záležitost policie a soudů, a ne politiků.
Očekává, že brzy přijde okamžik, a to velmi brzy, kdy nám dojde, že znovu byli zvoleni nesprávní a že se budeme nuceni nad tím zamyslet a vyvodit z toho důsledky.
Celý rozhovor s Lubošem Dobrovským je k dohledání v archivu Českého rozhlasu. Mimo uvedené se posluchač dozví mnodo dalších zajímavostí ze života tototo pamětníka.
Závěrečná poznámka HN: Do mé oblíbené skupiny moudrých mužů a žen starší generace patří mimo Luboše Dobrovského také novináři Jan Petránek, Ivan Hoffman, publicisté Jana Klusáková, Bohumil Doležal, filosof Václav Bělohradský, politik Petr Pithard a další. Čas od času se budu snažit přiblížit jejich názory i čtenářům Hrabovských novin.
12.6.2018 V.S.