Naše téma: Kulturní dům v Hrabové

Nadpis tohoto článku jsem opsal z posledního čísla Hrabovských listů,  které věnovaly tomuto tématu velký prostor.

V úvodu si dovolím obecnější úvahu. Je kultura pro život lidí důležitá?  Většina odpoví, že ano, vždyť současný vysoký životní standard  obyvatel  Evropy  má svůj základ v nebývalém rozvoji evropské kultury, ke které  patřilo křesťanství, preferování  vzdělání, zásad  humanity, nebývalý rozvoj  umění  atd. atd. To vše je obsaženo pod pojmem kultura.

A co místní, možno říci vesnická kultura? Její konkrétní podoba  je dobře popsána mimo jiné i v obecních kronikách.  Postupně vznikající  inteligenci  šlo především o kultivaci těch lepších vlastností člověka a potlačování těch špatných. Dělo se tak nenásilně prostřednictvím  trpělivé a nezištné práce tehdejší ch vzdělanců, především učitelů, farářů,  osvícených starostů a mnoha dalších občanů, kteří v této činnosti spatřovali velký význam.  A měli radost, když na jimi organizovaných kulturních, sportovních, politických  a dalších akcích byla velká účast občanů. Tito tak  byli nevědomky tímto nenásilým způsobem vzděláváni, což se nemohlo neprojevit v jejich myšlení a konání.

Nyní se navrátím k dnešnímu tématu:  Potřebuje Hrabová  i  v r. 2016 kulturní aktivity a k tomu nezbytné technické zázemí?  Pokud stále platí, že žijeme v Evropě, tak asi ano.

V anketě  posledního vydání Hrabovských listů se k tomu kladně vyjádřili zastupitelé  Vladislava Kopitzová, Jan Šumbera a Jan Dvořák.  Paní Kopitzová sděluje, že není kde konat mnohé akce, organizované členy kulturní komise a naznačuje, že nový kulturní dům by mohl sloužit i firmám z průmyslové zóny, což není špatný nápad.  Zastupitel Jan Šumbera celkem přesvědčivě prosazuje umístění  nového kulturního domu na obecním pozemku za Úřadem.  Zastupitel Jan Dvořák také preferuje novostavbu před  eventuální  rekonstrukci hostince „U lípy.“  Jeho poznatek, že spolkový život je základem života obce, by si měli uvědomit  všichni zastupitelé, protože je tomu  skutečně tak. Kdo to popírá, nemá právo vstupovat do místní politiky a měl by se věnovat jiným aktivitám.

 Překvapením byly pro mě názory  současného starosty Igora Trávníčka, které zveřejnil ve svém příspěvku  s názvem „Hrabová nemá v šuplíku milióny.“ Především nesdělil občanům svůj názor na potřebnost a užitečnost kulturního domu.  Přitom se to od něj jako od starosty očekává, vždyť  stanovisko starosty má svou váhu.  

Pokud by starosta  pokládal kulturní dům za současnou  hlavní proiritu Hrabové, pak teprve na druhém místě by měl  řešit  otázku  financí. Jsou  zde pouze dvě možnosti:  buď si  našetřit nebo si půjčit. Obě možnosti jsou reálné. V případě prvním by se dočasně omezily ostatní investice, v případě půjčky by to také nebyl  pro bohatou Hrabovou neřešitelný problém.

Dále pan starosta projevuje obavy z možné ztrátovosti provozu kulturního domu. Obavy jsou opodstatněné, na kulturu se vždy  doplácí a doplácet bude.  Je však všeobecně známo, že tyto investice se vrací  v budoucích letech, a to mnohonásobně.  Občan by očekával, že to ví i náš pan starosta.

V této souvislosti  možná mnohého občana Hrabové napadne, proč panu starostovi nevadí ztrátovost našeho bytového hospodářství a proč se nesnaží ji řešit.  Alespoň o tom občanům  nedává žádné informace.  I zde jsou určité finanční rezervy, které by pomohly financovat  provoz budoucího  kulturního  domu.

Doufejme, že nejenom v zastupitelstvu, ale také na stránkách  Hrabovských listů bude pokračovat  velmi potřebná  diskuse  na téma Kulturní dům v Hrabové.  Škoda, že se tak nestalo již před cca deseti lety, nebo  i dříve. Možná, že by dnes kulturní dům již dávno fungoval ke spokojenosti občanů Hrabové.

1. 5. 2016   V.S.