Publikace obce Hrabová: Léta 1945-1989 (6)

Tuto kapitolu pro publikaci  „Historie obce Hrabová“  napsal Radomír Seďa a uvedl v ní velmi zajímavé informace. A text doplnil mnohými  doposud neznámými   fotografiemi.

V úvodu  popsal autor tehdejší politickou situaci v Hrabové  těsně po skončen 2. sv. války.  Obnovila se aktivita předválečných politických stran, do vedení obce se prosadili místní komunisté. V poválečné době to bylo zcela přirozené. Rudá armáda se nejvíce zasloužila o ukončení války a ještě stále byla v živé paměti potupná Mnichovská smlouva a „zrada“ západních mocností. Většina obyvatel souhlasila  s radikálními reformami, které prosazovala  KSČ. Tehdy nikdo netušil, jak to všechno dopadne.

 Pak se popisuje v detailech výstavba sídliště Šídlovec. Současně s výstavbou  bytových domů  na Šídlovci ( rok 1947 - 1950) byl postaven i bytový dům na Jestřábského ulici.  Důvody stavby tohoto objektu  v místech bez pitné vody a bez plynu nejsou nikde vysvětleny.  Našlo zde nový domov osmnáct rodin. Autor zdůrazňuje, že nové  byty byly přiděleny potřebným rodinám z vesnické části Hrabové a také místním učitelům.  

Velký vliv na stavební aktivity v Hrabové měly tehdy Vítkovické železárny. Podle informací  autora  se již v poválečném období plánovala v prostoru mezi Mlýnskou ulicí a ulicí Na Potoku stavba  osmi rozsáhlých provozních hal (nástrojárna, navijárna, údržbářské dílny) pro potřeby Vítkovických železáren.  Z  neznámých důvodů k tomu nikdy nedošlo. Až mnohem později zde vznikly  haly pro výrobu unimobuněk, panelárny a jiné provozovny.

Další zajímavá informace je z roku 1949 - 1950 o místním rozhlase. Byl to tehdy významný informační a propagační nástroj. Rozhlasový hlasatel  (místní tajemník Josef Mazák)  se musel  pro tuto funkci podrobit internátnímu školení . Mimo běžné  hlášení  byly hojně  vysílány  i budovatelské písně  a různé politické relace.  

 Zaujala mě také zpráva je  o vzpomínkové slavnosti na T.G. Masaryka, která se konala  7. března 1950 u příležitosti  výročí  jeho narození.  Přednášku o životě  našeho prvního  prezidenta  měl  ředitel místní školy  Bohumil Cigánek.  Přišlo si ji vyslechnout 150 občanů.  I v této složité době existovali lidé, kteří se nebáli projevovat své názory a své politické postoje.  Prezident TGM nebyl v této době novým komunistickým režimem příliš oblíben. V této době šlo o akci zcela výjimečnou.

Podrobné jsou  informace o  obtížích, které  provázely vznik místního JZD. Vzniklo již v padesátých letech, ale dlouho nebylo příliš úspěšné.  V r. 1979 se sloučilo s okolními  družstvy do JZD Odra se sídlem v Krmelíně a toto družstvo  vykazovalo celkem dobré ekonomické výsledky.

 Radomír Seďa působil několik let v archivu Vítkovických železáren a měl proto neobyčejnou možnost detailně prozkoumat všechny archivní záznamy, které mají souvislost s Hrabovou. Takže se dozvídáme mimo jiné i  detailní informace o okolnostech vzniku místních jeslí a mateřské školky na ulici V. Huga. Jesle pro 33 dětí byly předány veřejnosti v r. 1953 a byly zrušeny  po sametové revoluci.  Pokud jde o školku, původně měla být  v prostoru nynější restaurace  Beskyd. Tento projekt z roku 1941 však nebyl  realizován a školka byla postavena až v roce 1952 na ulici V. Huga a slouží ke spokojenosti široké veřejnosti dodnes.   

Na závěr upozorním stručně  na další fakta zveřejněna  v této kapitole. Popisují se problémy s nedostatkem učebních prostor pro místní školu a jsou zde podrobné informace o stavbě  školy na Paskovské ulici.  Zmíněna je i stavba  Společenského domu na Šídlovci  v r. 1977, činnost divadelního spolku Vojan,  existence biografu v budově svobodáren na Šídlovci,  oblíbenosti a vysoká návštěvnost  místní  lidové knihovny.  A celá řada dalších informací.

Autor této kapitoly velmi pečlivě prostudoval všechny možné prameny a zaznamenal  všechny důležité  informace a události z let 1945 – 1989.

Za problematickou pokládám zmínku o údajném táboru pro internované Němce na území Hrabové, kteří měli pracovat při vykládce vagonů na vítkovické haldě  (viz str. 132). Možná, že tato informace  z archivu VŽ není zcela přesná, o existenci  tohoto tábora na území Hrabové  nejsou žádné jiné zprávy.  

Pokud jde o zveřejněné fotografie, každého asi zaujme foto na str. 138 s názvem „Náměstí na tzv.  starém Šídlovci“. Tento prostor před cca 60. lety vypadal mnohem  lépe ve srovnání s dneškem.

6. 11. 2017    V.S.