Rekonstrukce odlehčovacího kanálu Ščučí - 21. 7-. 2014

Nejprve trochu historie: Hrabová má tu smůlu, že leží v území, které bylo v minulosti  záplavovým územím  Ostravice.  Štěrkové vrstvy sahají místy až k povrchu terénu, někde jsou překryty písčitými povodňovými hlínami. Štěrky jsou zvodnělé a hladina spodní vody je v malé hloubce.

            Nebezpečí povodní od Ostravice bylo odstraněno postavením přehrady v Beskydech. Nebezpečí, hrozící od vydatných dešťů řešili naši předkové vybudováním vhodně umístěných potoků / Ščučí, Mlýnský náhon, Lesní potok a bezejmenný potok, který tekl souběžně s Paskovskou ulicí po její levé straně/  a především pak soustavou drenáží, které odváděly dešťovou vodu do uvedených potoků. V nedávné době byly některé tyto potoky zasypány, drenážní systémy přestaly být udržovány  a začaly problémy.

            Ve  vodohospodářské studii z r. 1986 se proto navrhlo vybudování odlehčovacího kanálu, který by odvedl část vody horního toku Ščučí do Ostravice. Tím by se zamezilo při vydatných deštích zatápění střední části Hrabové. Do původního koryta Ščučí by teklo přes rozdělovací objekt /dvě roury DN 400/ konstantní množství vody bez ohledu na zvýšený přítok v době dešťů. Přebytek by tekl odlehčovacím kanálem do Ostravice.

            Toto dílo bylo uvedeno do provozu v r. 1989. Při vydatných deštích v období 1990 – 2010 byl však tento kanál příčinou místních zátop v jižní části Hrabové.

             Roury v rozdělovacím objektu se ucpávaly větvemi, listím a trávou, do koryta Ščučí teklo minimum vody. Zatímco jižní část Hrabové se topila ve vodě, pod mostem u pivnice pana Červinky bylo vody po kolena.

            Tehdy se u  rozdělovacího objektu vedly vášnivé diskuse postižených občanů. Většinou se shodli na tom, že roury DN 400 by se měly nahradit rourami s větším průměrem.Teklo by více vody do starého koryta a omezilo by se jejich ucpávání.

            V čem hledat příčiny neúspěchu  řešení z r. 1989? V chybách  projektantů? V nezvykle vydatných deštích? V poklesu území následkem poddolování?

            V těchto dnech bylo na úřední tabuli vyvěšeno oznámení o zahájení územního řízení ve věci „Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí“ . Žadatelem je DIAMO, s.p. Jde o organizaci, která realizuje mimo jiné i sanační práce po těžbě uhlí na Ostravsku. Zpracovatelem dokumentace je Hutní projekt, Ostrava.

            Materiál jsem si pozorně prostudoval a zaujaly mě následující momenty:

1. Velkorysost řešení z hlediska navrhovaných parametrů, rozsahu prací a tím i nákladů.

Původní kanál a horní tok Ščučí v délce cca 2 km se rozšíří a jeho stěny navýší. Dno a spodní část stěn  se vyloží lomovým kamenem. Úsek od Paskovské směrem ke komunikaci „K Pilíkům“ bude mít dno i stěny betonové.

 Nový most na Paskovské bude o 65 cm výše ve srovnání s nynějším stavem. Současně se vyvýší i Paskovská, a to od ulice Slínová k ulici Kolumbova. Zbývající 4 mostky nad odlehčovacím kanálem / u Ostravice, u Equicentra, na komunikaci „K Pilíkům“, pod Místeckou/ se odstraní a nahradí novými. Zvýšení mostků si vyžádá navýšení příslušných komunikací.

 Rozdělovací objekt se posune západním směrem o cca 280 m. Současně se v tomto prostoru obnoví staré koryto Ščučí, do kterého bude rozdělovací objekt napojen. Pro rozdělovací objekt bude použito nové řešení, tzv.vakuový jez, přepouštěcí potrubí však bude mít opět 2x 400 mm.

2. V dokumentaci se uvádí, že rekonstruovaný odlehčovací kanál má  v budoucnu umožnit připojení část vod potoka Zif. Když to není nutné nyní, tak proč to bude nutné v budoucnu?

            V souvislosti  s textem popisu stavby vzniká několik otázek, které jsou patrně podrobně popsány v technické zprávě příslušné dokumentace.

- proč nebylo úspěšné původní řešení odlehčovacího kanálu?

- proč se požaduje průtok 23m/3/sec. resp.17m/3/sec. a ne jiný? Původní kanál byl dimenzován na 7,5m/3/sec.

- proč se nepočítá s vyčistěním a částečnou úpravu starého koryta Ščučí od ulice Jezerní k odlehčovacímu kanálu? Zvýšila by se tím kapacita Ščučí v tomto úseku a snížily nároky na kapacitu odlehčovacího kanálu.

-byl proveden průzkum přítoku Ščučí, který teče z prostoru Paskova z hlediska možnosti jeho odlehčení do Olešné?

-proč se nepočítalo s využitím ploch po obou stranách toku potoka v prostoru „Rybníky“  jako s poldery?

            Mimo tyto technické otázky je ještě jedna, a to ekonomická. Budou značně vysoké náklady na stavbu vynaloženy účelně?

            Veřejné ústní jednání je svoláno na 4.září  v 9:00 hodin na Magistrát města Ostravy.

Důležitost této stavby si jistě uvědomují  představitelé městského obvodu Hrabová a na výše uvedeném ústním jednání vyjádří své připomínky, případně námitky tak, aby tato stavba /pokud se uskuteční/ dobře sloužila svému účelu.

      20. 7. 2014                  V.S.