Správa věcí veřejných kdysi a nyní

Při přípravě textu k 1. pokračování obecní kroniky z let 1938-1939 ( je uvedeno  v záložce Hrabovských novin Pamětní kniha Hrabové – Druhý díl) jsem si nemohl nepovšimnout markantního rozdílu ve vztahu občanstva k věcem veřejným  kdysi a nyní.

Odpověď „všeználků“ na tuto skutečnost je  následující:  „Je jiná doba, tehdy nebyla televize, nejezdilo se k moři a lidé měli více volného času“.

Myslím, že tyto záležitosti jsou složitější a uvedený  jev  závažnější.

Pokud jde o volný čas, má současná generace  21 dnů dovolené,  52 volných sobot, 52 volných nedělí a 20 placených svátků, celkem 145 volných dnů, tj. 40% z roční doby. Sice ne všichni, ale většina národa.

V r. 1938 měli zaměstnanci 14 dnů dovolené, 52 volných nedělí a možná 20 placených svátků, celkem 86 volných dnů, tj. 22% z roční doby. V té době byla většina obyvatel Hrabové v zaměstnaneckém poměru, zemědělci pracovali většinu roku „od vidím do nevidím“.

Přes tyto skutečnosti, díky pečlivosti kronikáře Štěpána Janše víme, že v r. 1938 bylo v Hrabové uskutečněno 30 společenských  akcí většího rozsahu, jako: divadelní představení, přednášky, lidové zábavy, sportovní cvičení, a to vždy s  velkou účasti občanů. To vše zajišťovaly desítky místních aktivistů.

Nebo komunální volby v r. 1938: Všechny politické strany konaly volební schůze, některé i opakovaně. Těchto schůzí s bohatým programem jsem napočítal celkem 12. Kandidovalo 7 politických stran, ve volebních seznamech bylo zapsáno 1.722 voličů, k volbám se dostavilo 1.609 občanů, tj. 93%. A to zcela dobrovolně, ještě vládla demokracie. Takto zvolení zastupitelé měli  pořádně silné mandáty. Vysoká účast voličů u voleb velmi dobře dokumentuje zájem občanů o věci veřejné tehdy a nyní.

Zjistit příčiny těchto jevů je velmi složité. Pouze to můžeme konstatovat. Dokonce snahy o zlepšení, o zvýšení zájmu občanů o komunální politiku jsou možná nereálné.  Možná to je společenský jev,  kterému nelze zabránit.

Vznikla tak zajímavá situace:  Zákon o obcích byl koncipován a vstoupil v platnost  v době, kdy občané měli enormní zájem o samosprávu. Snad to byla reakce na skutečnost, že tehdejší vysoce byrokratická státní správa ještě neuměla zajistit mnohé služby a potřeby občanů. Po revoluci v r. 1989 byl starý prvorepublikový zákon pouze oprášen a v podstatě platí dodnes.

V dnešní době občané nejeví o samosprávu příliš velký zájem.  Příkladem je experiment, který nyní probíhá v Hrabové.  Mám na mysli nezávislý web Hrabova.Info.

Dovoluji si tvrdit, že zveřejňuje mimo jiné i různé informace s obsahem, který nutí k zamyšlení a  k přemýšlení o kvalitě zastupitelské demokracie a veřejné správy v Hrabové. Podle konkrétních zjištění jsou zde ještě značné rezervy .

A jaká je reakce čtenářů? Podle údajů o sledovanosti jich není málo.  Ale ty, kteři jsou ochotni reagovat a zamýšlet se nad zveřejňovanými články a dalšími materiály  bych spočítal na prstech jedné ruky.

 A tak možnosti, které dává občanům  současně platný zákon o obcích ke skutečné a efektivní  samosprávě, nejsou využívány. Vzniká tak nebezpečí, že této situace  může být zneužito jednotlivci, kteří  nezájmu  občanstva o věcí veřejné využijí  ke svému prospěchu.

Pokud se tak stane, najde se mnoho kritiků s následujícími výčitkami: „proč „ti nahoře tomu nezabránili?“

       4. 8. 2015.   V.S.