Založena byla již v roce 1906, a u jejího zrodu byli Olšanský Jan, Havelka František Susser Karel, Mikolajek Karel, Opěla Jan, Sobek Jan, Zdražila a Křižák. Celkem 8 místních občanů, mezi kterými převažovali horníci. V roce 1908 následovalo založení DTJ (Dělnická tělocvičná jednota). Jak bylo tehdy dobrým zvykem, politické strany vyvíjely (na rozdíl od současných) bohatou činnost nejenom politickou, ale také v oblasti kultury a sportu.Těchto kulturních a sportovních akcí se zúčastňovaly stovky místních občanů.
V prvních obecních volbách v nové republice v roce 1919 občané Hrabové vybírali 30 zastupitelů ze dvou kandidátek. Na první kandidátce byli představitelé soc. dem., na druhé kandidáti „Spojených občanských stran“. Za soc. dem. bylo zvoleno 23 občanů, mezi nimi Žáček, Hanzelka, Duhan, Olšanský, Folta, Sobek a další. Za druhý volební subjekt byli zvoleni sedláci Chlupatý, Lička, Kaloč, Černý a další. Starostou byl zvolen sociální demokrat Čeněk Žáček.
Pak následovaly volby v roce 1923. Opět zvítězila sociální demokracie, která získala 18 mandátů z celkového počtu 30. Následovala strana lidová, živnostenská, komunistická a agrární. Starostou byl zvolen sociální demokrat Ludvík Duhan.
Voleb v roce 1927 se zúčastnilo 1249 voličů,t.j. 96 % ze všech oprávněných. Sociální demokraté získali 14 mandátů, lidovci 5, agrárníci 4, národní socialisté 3, komunisté 3, živnostníci 1, celkem 30 mandátů. Starostou zvolen opět Ludvík Duhan.
Volby v roce 1931: Volební účast opět vysoká, a to 96%. Soc. dem. získala 14 mandátů, nár.soc. 4, lidovci 4, komunisté 2, živnostníci 2, ostatní strany 4, celkem 30 mandátů. Starostou zvolen opět Ludvík Duhan.
Pak následovalo dlouhé období hospodářské krize a vláda další obecní volby stále oddalovala . Byly obavy z radikalizace obyvatelstva a také rostlo národnostní napětí mezi Čechy a Němci, kteří se dožadovali připojení k Německu.
Takže volby se uskutečnily až v roce 1938, a to s následujícími výsledky: V Hrabové tehdy kandidovalo 7 politických stran, volebním účast byla opět vysoká, a to 93%. Sociální demokraté získali 12 mandátů, národní socialisté 7, lidovci 4, komunisté 3, agrárníci 2, živnostníci 2, celkem 30 mandátů. Starostou byl zvolen sociální demokrat Karel Balušek.
Pak následovalo pohnuté období 2. sv. války. Až do roku 1991 se již svobodné volby do místního zastupitelstva nekonaly.
Sociální demokracie se zúčastnila komunálních voleb až v roce 1994, kdy v 15-ti členné zastupitelstvu zasedl jediný sociální demokrat, a to Jiří Svoboda.
Největší úspěch zaznamenala tato strana ve volbách v roce 2010, kdy získalo mandát 5 jejich reprezentantů.
Jaké jsou možnosti sociálních demokratů v letošních volbách? Především to bude záležet na kvalitě jejich volebního programu. Pokud voliči ještě úplně neztratili zdravý rozum, budou se u volební urny rozhodovat především podle toho, co jim jednotlivé volební subjekty nabízí. Takže necháme se překvapit.
30.4.2018 V.S.