Je 28. říjen, den vzniku samostatného československého státu.Vznikl za zvláštních, neopakovatelných okolností. Zasloužil se o to mimo jiných osobností i T.G. Masaryk.
Vážím si ho nejen pro jeho zásluhy o vznik státu. Nejsem si jist, že zde bylo použito to optimální řešení. Vážím si pana profesora Masaryka především pro jeho úlohu v t. zv. hilsneriádě.
V r. 1879 byl obžalován žid Leopold Hilsner z rituální vraždy křesťanské dívky. Ve většině tehdejšího českého národa přežívaly silné antisemitské nálady. Masaryk tvrdě a otevřeně se postavil proti pověrám, spojeným s údajným používání křesťanské krve při židovských náboženských rituálech. Za svou obhajobu Hilsnera si Masaryk vysloužil posměch a odsudky od tehdejší společnosti.
Zaostalost lidových vrstev ke konci 19. století byla značná a nemohla se vyhnout ani Hrabové.
Když v roce 1882 nastoupil na zdejší obecnou školu řídící učitel František Bartoník, vyjádřil se ve školní kronice kriticky nejen k neutěšenému stavu školy, ale uvedl také mnoho nechvalného o tehdejším životě v obci.“Občané mnozí z kostela třeba jdoucí, anebo jinak sešlí v hostinci, kamarádům a kdo přišel, z celé bečky piva nebo nápoje jiného, pití dávali, ano, i připravené pokrmy k jídlu platili. I byla pak společnost tato rozveselena třebas celý den i dlouho do noci, což ale nezřídka v neradostné bitky, pračky a napotom v soudy a nepřátelství se obracelo…Jak pak jinak býti může, grunty sedláků v dluzích se topily, když veškeré ty trachtace módou byly po vší obci a na dluh se držely. Z takového převráceného života na zdraví všichni účastníci utrpěli, až jeden po druhém, mnohý prve těla silného a let nejmužnějších, umírali, až mnozí vymřeli, zanechavše obyčejné ubohé vdovy s dítkami a předluženým gruntem…“
Podle dochovaných zpráv byl učitel Bartoník skutečnou a mě jedinou známou osobností v dosavadní historii Hrabové. Byl vynikající pedagog a výborný organizátor hospodářského, kulturního a spolkového života v obci. V roce 1882 založil první knihovnu, zasloužil se o postavení nové školní budovy a postaral se, aby výuka dětí odpovídala tehdejším potřebám.
V r. 1893 založil Čtenářský spolek pro občany Hrabové.
O jeho všestrannosti a obětavosti svědčí i jeho funkce pokladníka v tehdy vzniklém Sboru dobrovolných hasičů.
Podobné osobnosti se vyskytovaly i v okolních obcích. Ve Staré Bělé to byl farář František Zelinka, učitel Ignác Červenka a v novější době před 1. sv. válkou farář Fabián Gregárek.
Když objektivně hodnotím hospodářský, kulturní a společenský život Hrabové v posledních letech, nemohu se zbavit pocitu, že zde něco není v pořádku. Jakoby chyběla silná osobnost, která by postrčila vývoj dopředu. Vadí mi průměrnost, spokojenost s tím, čeho bylo dosaženo.
Nejsou řešeny viditelné problémy. Mnozí občané se uzavřeli do svých vlastních rodin nebo malého okruhu známých a problémy veřejného života je nezajímají. Zastupitelé, zvoleni těmi, kteří chodí k volbám, si osvojují rituály a návyky svých předchůdců bez snahy posunout vývoj dopředu. Většině občanů to nevadí. Ti, kteří nechodí k volbám proto, že žijí ve svém vlastním světě a demokracii nepostrádají, těm, kteří k volbám chodí, to připadá normální a nemají potřebu současný stav věcí veřejných měnit.
28.10. 2014. V.S.