Skládka komunálního odpadu v Hrabové.
Předpokládám, že občanské aktivity vedoucí v r. 1990 ke vzniku městského obvodu Hrabová budou předmětem příslušné kapitoly ve Vámi připravovaném sborníku. Podle mého názoru jsou poněkud zavádějící vzpomínky pana ing. Rundta, že podstatným důvodem vzniku samostatného obvodu byl plán na vytvoření skládky odpadů. I když z hlediska agitace pro vytvoření našeho městského obvodu to byl působivý argument.
Z mého pohledu se asi o skládce v Hrabové nemohlo uvažovat zcela vážně, a to hlavně z důvodu vodohospodářského s ohledem na možnou kontaminaci spodních vod.
Možná, že zde měla svou úlohu i vodohospodářská studie z r. 1986, kde se v kapitole „Průmyslová výstavba a technické vybavení“ uvádí následující: „V prostoru mezi ulicí Bažanovou, Jižní tangentou a půdní terasou se uvažovalo s výstavbou skladového areálu. V posledním období došlo k přehodnocení potřeb a do tohoto prostoru je situována jedna z možných lokalit pro vozovnu DPMO.“
Pravděpodobně si někdo vyložil pojem „skladový areál“ s pojmem „ skládka komunálního odpadu. I když nemohu vyloučit, že se tehdy uvažovalo i odvozem odpadků na zdejší bývalé rybníky, třeba z nedalekých sídlišť.
Snad jsou v našem ostravském archivu k dispozici všechny materiály z uvedeného období, a pozorný badatel zjistí, jak to s plánovanou skládku odpadů v Hrabové bylo. Ale umím si představit, kolik času by bylo zapotřebí ke prostudování těchto archivních materiálů.
Seznam všech podkladů a studií ve vztahu k územnímu plánu Hrabové jsou uvedeny na str. 4 tzv. Regulačního plánu z r. 1992. Není zde žádná zmínka o snaze zřídit v Hrabové skládku odpadu.
Pokud jde o mou nepřesnost v odhadu rozsahu stránek připravované publikace (500 – 700) ihned tuto chybu opravím.
Pokud jde o Milana Slívu a jeho neochotu přispět do sborníku, chci Vás požádat o velkorysost. Každý z nás má své chyby a Milan je velmi ješitný. Na druhé straně má také své přednosti. I když nejsem katolík, žádám Vás o odpuštění jeho hříchů, nikdo není zcela dokonalý.
Naposled následující praktická záležitost: před nedávnem jsem zapůjčil Vašemu tatínkovi Hrabovské listy od r. 1992. Přiměřená doby výpůjčky je jeden měsíc. Poměrně často mám potřebu si ověřit některé skutečnosti a nyní nemohu.
Kdybyste měl potřebu cokoliv se mnou konzultovat, kdykoliv můžete. Možná, že vás potěší můj názor, že Váš článek v posledních HL je velmi čtivý. Jenom mi vadila fotka Martin Slepička před kostelíkem, umístění vaší postavy před kostelíkem je poměrně zvláštní.
Nakonec poznámka k poslednímu číslu HL: Za nejzajímavější článek pokládám článek „Cesta za poznáním rodiny Viléma Závady“ . Přinesl pro Hrabovou doposud neznámé informace o potomcích Viléma Závady. Snad se konečně dočkáme výraznějšího ocenění našeho rodáka, třeba pojmenováním jeho jménem některou z veřejný prostor v Hrabové.
10. 5. 2017 V.S.