11.11.2014: Tři nejasnosti v historii Hrabové

                                    Tři nejasnosti v historii Hrabové.

            Při svém amatérském zkoumání historie Hrabové jsem narazil na tři anomálie, které jsem si nebyl schopen vysvětlit. Možná se to povede jiným nadšencům pro historii, kteří se začínají v poslední době ozývat.

První anomálie:

            Při prohlížení mapy Hrabové z r. 1845 je nápadné, že všechny budovy tehdejších statků, ať již zděné nebo dřevěné, včetně panského dvora a sídla fojta, byly situovány v prostoru východně od hlavní komunikace.  Na opačné straně silnice jsou zakresleny pouze tři zděné stavby menších rozměrů a mnoho dřevěných staveb, pravděpodobně seníky a různé přístřešky.

            Nedává to smysl. Vždyť prostor blízko řeky byl ohrožován častými povodněmi, kterými byla devastována i zemědělská půda. Ve srovnatelné vsi, Staré Bělé, která vznikla přibližně ve stejné době, jsou usedlosti umístěny souměrně po obou stranách hlavní komunikace.

Druhá anomálie:

            Ve všech okolních vesnicích, které měly faru, se začaly koncem 18. a v průběhu 19. století bourat původní dřevěné kostelíky a nahrazovaly se zděnými.

             Příčiny byly zřejmé. Zděné kostely byly prostornější, umožňovaly instalovat odpovídající výzdobu tak, aby věřící měli z náboženských obřadů větší potěšení. Potřebný komfort měli i kněží.

             Konkrétně ve srovnatelné Staré Bělé se tak stalo již v r. 1779. Pouze v Hrabové se místní občané museli spokojit s dřevěným kostelíkem, i když podle dobových zpráv do něj zatékalo, spárami foukal vítr a věřící se museli tlačit i v okolních prostorách Nakonec i občané Malé Hrabové si počátkem 20. stol. postavili vlastní kostel. Proč občané Hrabové si nevymohli na své vrchnosti stavbu zděného kostela?

Třetí anomálie:

            Ve srovnatelné Staré Bělé většina původních selských rodů zvelebovala své majetky, které se dědily z pokolení na pokolení. Dodnes tam existují usedlosti, kde bydlí rodiny Holaňů, Hořínků, Lyčků, Sýkorů, Hlavěnků, Staňků, Slavíků. Tato jména se vyskytují již v nejstarších písemných materiálech. Jména starousedlíků se v hojném počtu najdeme i v řadách současných zastupitelů, dokonce na postu starostů.

            V Hrabové ve většině usedlostí se velmi často měnili majitelé. Tuším, že v současné době žádní potomci ze starších rodů se na svých statcích nedožili dnešních dnů.V čem byly příčiny tak neobvyklé fluktuace?

            7.11. 2014.   V.S.