Jižní tangenta.
Tento název se poprvé vyskytl v Územním plánu města Ostravy z r. 1994. Uvedený dokument obsahoval i dílčí plány městských obvodů, tedy i Hrabové.
Na str. 24 regulačního plánu Hrabové z r. 1994 je uvedeno:
„Jižní tangenta je rozhodující komunikací pro vyřešení dopravní problematiky na jih od Ostravy s ohledem na připravovanou výstavbu dálnice a hlavně na nutnost převedení těžké dopravy z Plzeňské ulice na Místeckou ulici, dále pak na Frýdeckou, do Vratimova a Kunčic. V návrhu je tato trasa vedena jižním okrajem Hrabové, kde dochází k minimálnímu ohrožení stávající zástavby.“
O dvacet let později v následném územním plánu města Ostravy z r. 2014 lze dohledat již zpřesněné informace o této výhledové stavbě v tabulkách, které mají vazbu na kapitolu 4.1.4. „Pozemní komunikace“.
V tabulce č. 9 je uvedeno:
Č. plochy DK 57/R – Jižní tangenta III, Paskovská ul. Mostní ul.
Č. plochy DK 58/R – Jižní tangenta IV, Frýdecká – Šenovská.
Č. plochy DK 60/R – Jižní tangenta – Rozšíření Frýdecké.
Tato tabulka v textové části ÚP obsahuje požadavky na územní hájení pozemků pro budoucí stavby. Nejsou uvedeny ani přibližné termíny jejich realizace ani další podrobnosti.
Více informací o jižní tangentě je v platném územním plánu města Vratimova. Je tam následující text:
„Tah silnice II/478 ( Klimkovice – Polanka n. Odrou - Nová Bělá – Hrabová – Vratimov – Šenov) je veden zastavěným územím přilehlých obcí, které je touto průjezdnou dopravou enormně zatěžováno. Proto je pro převedení této dopravy navržena přeložka do trasy nové komunikace – Jižní tangenty – která umožní propojení tří významných tahů, přivádějících do Ostravy dopravu od jihozápadu (silnice I/58), od jihu (silnice I/56) a od východu (silnice I/11)“.
Silnicí od jihozápadu je míněna Plzeňská, od jihu Místecká a od východu Rudná.
Význam budoucí jižní tangenty pro dopravní zátěž Paskovské ulice v Hrabové je jasný. Těžká nákladní auta budou prostřednictvím dopravních značek nucena využívat tuto komunikaci a Paskovská bude určena pouze pro místní provoz.
Každého napadne otázka: a kdy to bude? Napadla mě také a požádal jsem o odpověď příslušné kompetentní úřady.
Z magistrátu města Ostavy mi odpověděli takto:
„V současné době nemáme žádné informace o termínu realizace nebo přípravě stavby „Jižní tangenta III“. Vlastní územní rezerva ještě nenavrhuje konkrétní řešení této stavby, ale vymezuje koridory, v rámci kterých bude její investor prověřovat její budoucí polohu a teprve následnou změnou územního plánu může být tato stavba konkrétně fixována v území“.
Protože dopravní zátěž Hrabové souvisí i s kapacitou ulice Frýdecké, požádal jsem Útvar hlaního architekta MMO o informaci, kdy se plánuje s přestavbou této ulice. Odpověděli takto:
„V současné době nemáme žádné informace o termínu realizace nebo přípravě stavby „Rozšíření silnice Frýdecké“.
Jelikož Jižní tangenta zasáhne i oblast Vratimova, požádal jsem i zde o informaci, kdy počítají se stavbou této komunikace. Na závěr stručného technického popisu jižní tangenty sdělili toto:
„Informace o době výstavby nemáme k dispozici a podle zkušeností je nelze očekávat ani ze strany Ministersta dopravy, které tento záměr nezahrnulo do svých aktuálních strategických záměrů“.
A tak reálná naděje na snížení dopravní zátěže Paskovské prostřednictním Jižní tangenty je ve vzdálené budoucnosti. V té době již bude pravděpodobně prostor mezi Paskovskou a budocí Jižní tangentou zaplněn rodinnými domy. A zde žijící obyvatelé možná nebudou přiliš nadšeni z existence této komunikace. Pamětníci budou vyprávět svým vnukům o zdejší dřívější krajině, ke které patřily vrbiny a Ostravice.
Ale žijeme v konzumní společnosti, která se neobejde bez husté sítě komunikací. Většina mladší generace si již neumí předsravit svůj život bez osobního auta a i požadovaný sortiment zboží lze do supermarketů dopravit pouze po silnicích. Nemluvě o dopravních nárocích dalších provozoven a firem v Hrabové a nejbližším okolí. Taková je realita.
13. 11. 2015. V.S.